Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

COVI-kávička 17.11. ČR +5406 USA +162346. Co dál?

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; color:black;mso-themecolor:text1;mso-bidi-font-weight:bold">, ale nepříjemný  nárůst Francie rekordně nízká čísla, pří už je za vrcholem epidemie. Uvidíme.

Izrael po delší době poprve přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Předpokládaný průběh epidemie a role vědy

Počítal jsem s tím, že omezení epidemie u nás po zkušenostech s tím, co se stalo po "Karlově mostu", proběhne poučeněji a důrazněji. To společně s očekávanou fází zklidnění viru umožní, abychom zhruba od poloviny ledna (v situaci, pokud jde o zvládnutí epidemie, na úrovni Izraele) postupně přecházeli k řešení problémů:

- Jak těch, které mají dlouhodobý charakter (které souvisí s důsledky setrvačného vývoje a jejichž řešením je přechod ke společnosti s dominantní rolí sektoru produktivních služeb).

- Tak těch, které vyvolala epidemie (pokles ekonomiky, ale i možnost změny charakteru ekonomického růstu).

Jak neustále zdůrazňuji, bez poctivé vědy a dobré teorie se nic nepodaří. Proto jsem také do seriálu zařadil rubriku "Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?", ve kterém se zabývám především tím, jak více zapojit rozvoj vědeckého poznání do řešení současných problémů. (Doufám, že se blížíme k podstatnému zklidnění epidemie i chování našeho viru, ale to ještě nebude konec epidemie, protože budeme muset být ještě dlouho v "ostražitém" a určitými opatřeními omezeném stavu, který ale – to také doufám – bude nesrovnatelně příjemnější než současný.)

Vědě věnuji pozornost i vzhledem k tomu, že za pár dní proběhne významná akce – 23. ročník naší tradiční vědecké konference na téma "Lidský kapitál a investice do vzdělání", kterému jsme letos dali konkrétní zaměření: "Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?"

Velmi si přeji, aby se moje představa o tom, že budeme moci přistoupit k postupnému řešení problémů, naplnila. Souběh ne zcela rozumného rozvolňování a pokračujícího nezodpovědného chování části veřejnosti může vést k tomu, že "předvánoční zklidnění" bude jen dočasné. Nelze také nevidět určitý tlak na naši zemi, jehož cílem je zneužít našich problémů (pozici "oslabeného kusu"), podporovat ty i manipulovat s těmi, kteří je vyvolávají a dále oslabovat středounijní prostor. Tím více je nutné hledat oporu ve vědecky podloženém poznání reality. Není to práce úzkého okruhu odborníků, ale vztahu veřejnosti k autoritě poctivé vědy, tj. schopnost odlišit to, co je podloženo, od manipulace, neustále zvyšovat svoji kvalifikaci bez ohledu na věk.

Ani ve vědě není situace zcela jednoduchá (psal jsem o tom v předcházejících pokračováních), ale přece jen jsou zde kritéria toho, co je a co není pravda, co je a co není manipulace, mnohem více funkční než v mediální sféře, politice, dokonce i právní oblasti.

Na závěr této části něco velmi konkrétního: Maximálně využijte možnosti výběru a nákupu dárků přes internet. Ti, rodinní příslušníci či přátelé, kteří se v tom vyznají, ať pomohou těm, kteří by to sami nedokázali. Jednak ušetříte, jednak budete eliminovat největší riziko šíření nákazy a obnovy stavu "zdivočelého viru". Bylo by škoda, kdyby se radost z pořizování a rozdávání dárků změnila v něco, čeho budeme litovat. Měli bychom také udělat vše, abychom si užili v období letních dovolených pobytů v zahraničí. A také, aby konečně mohli začít vydělávat ti, kteří žijí z turistického ruchu.

K debatě Jana Macháčka o úloze vědy

V souvislosti s výrokem Bidena o tom, že bude (jako případný prezident USA) naslouchat vědě, zorganizoval komentátor Lidových novin Jan Macháček poměrně přínosnou diskusi k roli vědy. Ta (naštěstí) některými podstatnými aspekty přesáhla původní zadání a otevřela otázky týkající se významu vědy ve společnosti v obecné poloze,

Odlišnou barvou (fialovou) zveřejňuji obsah diskuse a doplňuji svými poznámkami. Celé viz:

https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-vice-naslouchat-vede-je-libive-politicke-heslo.A201112_193205_machackova-debata_lube

DEBATA Jana Macháčka: Více "naslouchat vědě" je líbivé politické heslo – 1. část

Jan Macháček (úvod do debaty):

Zvolený americký prezident Joe Biden v projevu prohlásil, že jeho administrativa bude více "naslouchat vědě" a vědcům. Asi tím myslí – kromě toho, že má skončit trumpovské tmářství – dvě horká témata. Naslouchání vědcům ve věci pandemie a klimatických změn. Na pandemii mají ale vědci různé názory. Signatáři Barringonské deklarace (profesoři ze Stanfordovy, Harvardovy a Oxfordské univerzity) říkají něco úplně jiného než převládající mainstream.

Ekonomy asi není třeba přesvědčovat, že například v makroekonomii existují vědecké školy s naprosto protichůdnými názory. Totéž platí v právní vědě, politologii či sociologii. Názorový a ideový střet je či měl by ve vědě být chápán nejen jako normální, ale dokonce zdravý a prospěšný.

Nepozná se kvalita vědy v té či oné oblasti také podle živého názorového diskursu, polemiky a střetu? Podle toho, zda jsou disidenti v rámci vědy vítaní, nebo ostrakizovaní? Není v tomto ohledu třeba klimatologie trochu podezřelá, protože vyžaduje jeden názor, a kritické hlasy jsou podezřelé? Mělo by se více naslouchat vědě, jak si přeje zvolený prezident USA Joe Biden?

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Jen a jen více vědy! Že mají vědci často odlišné názory je správně a politici by to měli vědět. Nemusejí naslouchat všem, mají přece svůj program a udělali si vlastní názor. Měli by ale být otevření v tom, jakému hlasu naslouchají. Nevyznám se v ostatních oborech, ale v případě ekonomie mluvili někteří američtí prezidenti velmi otevřeně o svých inspiracích.

Takovému Ronaldu Raeganovi radil velikán a monetarista Milton Friedman, Barack Obama měl zase špičkového keynesiánce Larryho Summerse. Mít inspiraci u slovutných vědců není ostuda. Naopak, je dobře, když to politici přiznají, otevřou karty, a i když s nimi nemusíme souhlasit, jejich kroky jsou pak čitelné a dá se na ně reagovat tím nejlepším způsobem – vědou.

"Praktičtí lidé, kteří věří, že nepodléhají žádnému intelektuálnímu vlivu, jsou obvykle otroky nějakého dávno mrtvého ekonoma," napsal velikán ekonomie John Maynard Keynes. "Šílenci u moci, kteří slyší hlasy ve vzduchu, destilují svoje bláznovství ze stránek sepsaných před pár lety nějakým akademickým pisálkem," dodává a má hlubokou pravdu. A ať už s jeho politikou souhlasíme, nebo ne, jeden praktický muž právě opustil úřad.

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Vlády mají "naslouchat vědě", ale v žádném případě ji poslouchat (ve smyslu vykonávat bez dalšího její příkazy). U nás se často tyto nuance nerozlišují, což je chyba. Platónský ideál vlády vzdělanců nikdy nikde nefungoval, protože odporuje potřebám společnosti. Racionální vládnutí v demokracii se uskutečňuje procesem, kdy volení představitelé občanů reprezentující různé zájmové a názorové skupiny ve společnosti nacházejí řešení, které nejlépe odpovídá zájmům občanů jako celku, podle přesných pravidel a ověřených faktů.

V moderní společnosti je problémem zjišťování faktů a komunikace jak odborníků, kteří fakta zjišťují, ověřují a formulují, i politiků, kteří rozhodují, tak politiků s ostatními občany. Tyto komunikace jsou totiž často obtížné a komplikované, proto je svůdné jim nevěnovat nutnou pozornost. Jak známo, každý složitý problém má jednoduché řešení, které je chybné. V naší společnosti je rozšířená představa, že vládnout mají odborníci, vědci nebo podobná elita, přestože odporuje demokratickým principům, a v praxi se nikde neosvědčila.

Každý český populista se zaštiťuje podporou odborníků; a bude tomu tak zřejmě nadále. Přitom řízení našeho státu často chybí řádný sběr a vyhodnocování faktů a transparentnost při rozhodování. Chybějí nám výkonní odborníci na řízení státní služby, nikoli vláda vědců. Poznámka Joea Bidena, že bude více naslouchat vědě, je v dnešní situaci USA správná a nijak z ní nevyplývá, že by státní službu nahrazoval vědci.

K tomu ode mne:

Mezi D. Stroukalem a E. Outratou je rozdíl dvou generací. A je to v jejich názorech patrné. E. Outrata pamatuje ještě doby, kdy státní správa a politická reprezentace byly mnohem více funkční a reprezentovaly občanskou různost názorů a zájmů. K tomu jim napomáhala věda sběrem a vyhodnocením dat. Dnes je situace bohužel mnohem složitější. Mj. současná teorie veřejné volby poměrně přesně popisuje to, jak se situace změnila. D. Stroukal klade důraz na to, že je potřeba znát odlišné názory ve vědě. Je to přirozený stav vědy. Přiklonění se k jednomu bez znalosti druhých proudů ve vědě je nebezpečné.

Můj velký přítel, člověk, od kterého jsem se mnoho naučil, bývalý ředitel Ekonomického ústavu ČSAV Mirek Toms (který bohužel zemřel již ve věku 43 let na rakovinu mozku), mně říkával: Nejdříve se vždy podívejme, co na to říká věda." Neměl tím na mysli, že vezme do ruky nějakou knížku a tam najdeme řešení. To by s vědou a jejím fungováním nemělo nic společného. Měl na mysli (a vždy to dodal a vysvětlil), že je potřeba podívat se na to, jaké jsou ve vědě odlišné názory na daný problém, jak se vyvíjely, jak jednotlivé strany argumentovaly. Jako příklad uváděl fascinující diskusi Ludwig Mises a Oskar Lange o úloze trhu a plánovitosti ve 30. létech.

Autorita vědy bezprostředně souvisí se schopností nejen odborné veřejnosti (obecně i z daného oboru) sledovat vývoj názorů, ale i to, jak je celá společnost obecně vyspělá v tomto směru. Pro naši malou zem je to zcela klíčová otázka. Potřebujeme mnohem víc posílit vliv "Stachů" a omezit vliv "Moravců". V jednom případě se různé názory snaží dobrat pravdy, ve druhém případě se projevuje snaha o "naservírování" toho, jak to má veřejnost chápat. To je zásadní rozdíl. A veřejnost má možnost dát najevo, co chce – nechat se krmit, nebo si stravu obstarat podle svého gusta i za cenu vynaložení určité námahy.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu