Fenomén „zapouzdření“ a memplexy

V USA a ve všech zemích, kterým "lídruje", lze pozorovat fenomén rozdělení a znepřátelení společnosti, nárůst animozit mezi znepřátelenými stranami, ztrátu schopnosti komunikovat a zapouzdřování se do určitých názorových stereotypů. Nemoc "zapouzdření" (které je nezbytným předpokladem ztráty schopnosti komunikovat a následně vzniku animozit) infikovala některé země natolik, že ohrožuje jejich stabilitu, ne-li přežití.

Tohoto jevu jsme si v jeho raných podobách povšimnuli již před řadou let a použili k jeho analýzy teorii memplexů v návaznosti na některá východiska teorie her, což nám umožnilo odhalit strukturu memplexů i některé aspekty jejich fungování. Výsledkem byl mj. článek "Redistribuční systémy, křížové koalice mezi nimi a komplexy memů zabezpečující jejich odolnost" (P. Budinský, R. Valenčík) uveřejněný v časopisu ACTA VŠFS 1/2009, celé ke stažení (v anglickém jazyce) zde:

https://www.vsfs.cz/periodika/acta-2009-1-02.pdf

Dnes jsou některé výsledky staré více než deset let mimořádně aktuální.

Pokud se někdo ještě s pojemem mem či memplex nesetkal, doporučuji se podívat alespoň do Wikipedie, případně na další snadno dohádatelné texty, viz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mem_(informace)

V našem přístupu jsme názorně popsali strukturu memplexu takto:

V článku k tomu dáváme následující komentář:

Komplex memů (memplex), který je schopen se replikovat (přenášet "z hlavy na hlavu", šířit se jako nemoc) prostřednictvím komunikace, sestává z:

1. Toho, co je schopné blokovat přijímání znalostí, se kterými se daný jedinec setkává - v uvedeném příkladu prostřednictvím jednotlivých bloků (memů) M1, M2, ... M6. Vzájemně se doplňují a vytvářejí něco jako "kruhovou obranu", kterou je stereotyp zablokován v mysli jednotlivce.

2. Toho, co umožňuje, aby každý blokující mem fungoval jako ten, který omezuje systém při získávání poznatků, brání přenosu poznatků a současně zprostředkovává (reprezentuje navenek) mem, který lze komunikovat a šířit. Toto je na obrázku znázorněno jako F1, F2, F3. To se může týkat například:

- zážitkové fixace memu,

- myšlenky, které spojujeme s odpovídajícím memem,

- konceptuálního vyjádření memu, jehož prostřednictvím komunikujeme jeho obsah tak, aby osoba, se kterou komunikujeme, sdílela i stejné zážitky (kdy se myšlenka a zážitky postupně vzájemně doplňují).

3. Šipky ukazují, jak naše schopnost vytvářet a udržovat zkušenosti, nápady a výrazy stabilizuje jednotlivé memy v naší mysli.

(Jsou zobrazeny pouze některé vztahy, které popisují schopnost vyvolat a ukládat zkušenosti, nápady nebo koncepčně vyjádřit známé, a některé tomu odpovídajícími memy.)

Následně jsou popsány tři vrsty fixace memů:

- Konceptuální výraz sloužící ke komunikaci.

- Myšlenky, které jsou spojeny s konceptuálním výrazem a prostřednictvím nichž je mem fixován.

- Zkušenosti, které evokují to, co souvisí s memem, a myšlenky, které vytvářejí strukturu komplexu memů schopných šíření prostřednictvím komunikace (jako vždy, když přicházíme do kontaktu s něčím, co je relativně komplikované a co poznáváme postupně).

Fenomén "zapouzdřování se" spojený s neschopností zvažovat odlišné názory v té či oné míře ohrožuje většinu lidí, velmi nepříznivě dopadá na utváření mezilidských vztahů. Koncept, kterým jsme popsali, jak memplexy fungují, napomáhá každému, aby se na sebe podíval z určitého nadhledu, čímž sníží riziko, že se propadne do jámy zapouzdření tak hluboko, že již nebude mít schopnost se z ní dostat.

(Mj. – typickým případem nevratného zapouzdření je přijetí militantního islámu, neberme si z toho příklad.)