Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

slap.: Má oblíbená Marie L. Neudorflová , vystavila L.Procházková, také má oblíbená. (Tedy až na ty roušky v září, ale už jsem ji dávno odpustil.)\rO mé vůbec neoblíbené církvi, zejména té pražské sektě. V Praze je všechno jinak, než ve zbytku země - vidlákově. I volby, i vlastenci. Jsou vyjímky a to více si toho vážím.\rJen připomínám, že tu ohavnost na Staromáku tam natlačili podlým stylem na jaře v nouzovém stavu. Mimo jiné sponzorem byl tzv. řád německých rytířů a pohrobci Jezuitů.\rTen příběh o sbírce svíčkových bab pojistili tím, že na jejich webu pro jistotu zrušili sekci s dárci. Jen přopomínám, že území Čech a Moravy na svých domovských rakouských stránkách a opatrně i českých nazývají dodnes provincií.\rTo už je taková tradice a staleté zkušenosti s nimi ve zdejším. Oni ani toho Masaryka moc nemusí, ikdyž se tedy zatím tváří jakože samozřejmě jo. \rŽiji na místě, kde o keltské stopy se doslova zakopává. Zrovna tak se zde zakopává o přemyslovské stopy. To jejich původní uzemí nebylo až tak velké, zde bylo. Nejobdivuhodnější jsou příběhy nedalekých obcí, vesniček. V čem? V tom, že ti již dnes neznámí zapadlí vlastenci, jejich potomci pak přispívali na stavu zlaté kapličky se nepodvolili. V těch vesnicích nenajdete katolický kostel, ubránili se rekatolizaci. Najdete tam zvonici, na ní nebo opodál kalich. I boží muka na kraji vesnice mají na božích mukách kalich. Vydrželi to 300 let. Předávali si ty informace z generace na generaci 300 let, ačkoli jakákoli literatura byla spálena a v mnoha časových úsecích hrozil trest smrti pod různými odůvodněními. Před zhruba 20ti lety mi jeden starosta z takové obce vyprávěl příběh obce, proč tam není katolický kostel, ačkoli ty peníze na něho a příkaz přišel. Je to v kronice obce. Normálně to radši prochlastali, peníze zmizeli, pachatel nezjištěn. Normálně drželi spolu a ještě si z nich udělali prču u destilátu. Jak švejkovské, když už není kudy kam. Řešení se vždy najde, když se chce a nakonec beze i zbraně. Jak jsem se sním na to dostal? Na návsi té obce je pomníček s kalichem, s letopočtem 17.. (už nevím přesně, musel bych to najít nebo se podívat), tedy v období nejtěžším. Je tam napsáno zhruba toto pod kalichem. Díky bohu navzdory navzdory nelhostivému létu, léta páně ... \rI toto přežili ti neznámí hrdinové, naši předkové. Proč? Protože drželi spolu. 300 let. A ještě si pak dovolili z mála sebrat na zlatou kapličku. Obdivuhodné. My Češi se rozhodně nemáme za co stydět. \rA ještě jedna věc. Pár metrů od našeho lesního pozemku se nachází cesta, která se dodnes, po tisíci letech zve cestou poláckou a pak přechází pod jiný název, cestou otrockou. Otrocká cesta vedla do Prahy a z Prahy, dodnes je až na malé narovnání v původním stavu.\rPolácká snad proto, že tudy byli z tehdejšího Polska přivedeni Hedčané - uzemí od Berounky k Rakovníku, viz hrad Krakovec. Druhá legenda tvrdí, že zde byli vláčeni otroci z Vogatisburku,z města, u kterého nikdo neví, kdy bylo. Možná i obě možnosti jsou správné, protože tu cestu vzhledem k terénu museli založit keltové. Když po té cestě jdete, po jejím pokračování k Berounce, dnes již opuštěno a liduprázdno, tam je až strašidelno i úzko po těle. Takové pocity jsou a byly zvláštní už v době, kdy jsem o té historii nic nevěděl. Ano, ta cesta je obrovská část našich dějin, se vším dobrým i zlým, co se na ní stalo. Určitě toho na ní nebylo málo. Do těch lesů kolem se i\rschovávali lidé za třicetileté války. Skladba terénu to umožňovala. Ne nadarmo i Keltové měli tento terén oblíben. I v průběhu okupace zde byl výsadek partizánů. \rUměl by někdo uhodnout přibližnou lokalitu? \rPříští léto bych tu rád i uspořádal setkání vlastenců, ale jen těch pozvaných, ne pseudovlastenců a hovad dnešních dnů. Jsem samozřejmě ateista, víra ale není rozhodně překážkou, pokud se nejedná o také zapouzdřenost. Naopak, i já velice ctím křesťanské tradice, ale určitě ne materiální živnosti ve jménu boha. Jan Hus neskutečně nadčasový, který národ se může takovým geniem pochlubit? Před ním a za ním řada a řada dalších. Který? Jsou takové, ale je jich málo. My mezi ně rozhodně patříme. \r\r\rMarie L. Neudorflová:\r\rhttp://www.novarepublika.cz/2020/10/stale-aktualni-aspekty-masarykovy.html#more