Dojde ke zklidnění viru? Kdy? Co pro to udělat?

Následujících pár poznámek je určeno těm, kteří chtějí přemýšlet. Jsou o jedné z alternativ vývoje, kterou osobně považuji za velmi pravděpodobnou. Pokud nastane, neměli bychom ji promarnit.

Chystal jsem se k napsání tohoto textu dříve a chtěl jsem jej napsat v ucelenější podobě, než formou několika poznámek. Nedovolilo mně to pracovní zatížení spojené s řešením několika naléhavých úkolů (přechod na plně distanční výuku, zpracování materiálů zvyšujících její efektivnost, příprava výzkumného projektu, článek do zahraničního periodika). Takže se omlouvám za útržkovitost, nedotaženost a pracovní podobu tezí:

1. Stále vycházím z toho, že SARS-CoV-2 (dále jen "náš viru") ve svém vývoji dosáhl stavu velmi blízkého třísložkové evolučně stabilní strategie (základ – "pomalé spásání", tj. šetrné chování k hostiteli); obranná – reakce formou "odbrzdění" rychlé replikace na přítomnost mutace porušující základ evolučně stabilní strategie; doplňující – přechod do fáze zklidnění, pokud je mutace porušující základ evolučně stabilní strategie vytlačena). Podrobněji viz:

https://www.osel.cz/11391-epidemie-covid-19-prizmatem-teorie-her.html

(Chystám se napsat pokračování.)

2.

V reakci na připomínky, které jsem dostal, zdůrazňuji, že volba strategií naším virem probíhá prostřednictvím mechanismů, které má v sobě zakódovány přirozenou evolucí, a to na bázi výběru z nahodilých variant.

3. Porovnání modelu s realitou naznačuje, že "brzd" rychlého spásání i mechanismů "odbrzdění", právě tak jako mechanismů zklidnění je více. "Navrstvily se" v rámci přirozeného výběru. Žádný přitom nefunguje dokonale.

4. Při fungování těchto mechanismů má klíčovou roli imunitní systém hostitele (tedy náš). Prostřednictvím něj se přenášejí nejdůležitější informace mezi zúčastněnými hráči – základním kmenem, mutací porušující základ evoluční strategie a samotným imunitním systémem. (Dřív jsem si myslel, že náš virus reaguje na nějaké produkty metabolismu, které mohou být u "zlé mutace" odlišné, ale to nevychází při porovnání modelu s realitou). Patrně základ interakce s imunitním systémem je velmi jednoduchý:

- Při dodržení základu evolučně stabilní strategie neprodukuje replikace našeho viru nic, na co by imunitní systém člověka v podmínkách, kde se náš virus vyvíjel po hodně dlouhou dobu, reagoval. (Proto také nenastává onemocnění, náš virus našemu organismu spíše prospívá, proto také tam, kde se vyvíjel, nebyl identifikován.) Jedna z možností je, že napadené buňky umírají apoptózou, případně k ní měly blízko, když už byly napadeny, tj. virus spolupracoval s imunitním systémem a odstraňoval to, co bylo vhodné odstranit. Proto se "specializuje" na starší osoby, kde se takové buňky hojněji vyskytují. Tuto "specializaci" zatím (a naštěstí) neporušuje ani zlá mutace našeho viru.

- Jakmile se objeví zlá mutace našeho viru, reaguje na ni imunitní systém člověka, začne napadat i původní "spřátelený" kmen. Ten přejde do obranného excitovaného stavu, zrychlí svou replikaci, aby zlou mutaci vytlačil z replikačního prostoru. Projevuje se to epidemií, kterou již lze zaznamenat.

- Otázkou je, jak probíhá zklidnění našeho viru.

4. Zde stojí za zaznamenání případ "Ruské chřipky" v roce 1889-1892, která měla všechny znaky nemoci způsobení naším virem. (Doporučuji vygooglovat a porovnat různé zdroje jejího popisu, zajímavé čtení.) – Případ je důležitý, protože dělá fázi zklidnění pravděpodobnou.

5. Podle mě ke zklidnění našeho viru došlo v řadě zemí, které včas a vhodně nastavily protiepidemická opatření. Efektivnost těchto opatření je dána patrně tím, že nejnebezpečnější jsou vícenákazy, tj. šíření portfolia našeho viru v různých modech a zlé mutace.

6. Jsou dvě možnosti, jak epidemie vznikla:

- Bud vznikla nepřátelská mutace a náš virus na ni začal reagovat. Protože svět je z hlediska pohybu osob (migrace, za prací, turistika, obchodování...) velmi propojen, nezafungovaly dřívější mechanismy zklidnění, jak tomu bylo dřív, kdy epidemie ustala dříve, než byl rozpoznán její původně (k tomu dále).

- Náš virus (základní kmen) se z míst, kde se vyvinul a sžil hostitelem (patrně někde v Asii), rozšířil do míst, kde na něj nebyl imunitní systém člověka připraven, považoval jej za vetřelce a napadl jej. Náš virus to vyhodnotil jako signál našeho imunitního systému (tj. zafungovaly příslušní mechanismy), že je přítomna zlá mutace, a zapnul se jeho obranný mechanismus, odbrzdila rychlá replikace. (To z řady důvodů považuji za méně pravděpodobné, i když odlišnosti imunitních systémů člověka v různých regionech mohou hrát významnou roli).

7. Rychlá replikace, a tudíž agresivní, zdivočelé chování základního kmene může být tedy vyvoláno:

- Reakcí imunitního systému na přítomnost zlé mutace, čímž dává signál základnímu kmeni našeho viru.

- Reakcí našeho imunitního systému na přítomnost našeho viru, s nímž nemá zkušenosti (což považuji za méně pravděpodobné, proto náš viru se v klidném stavu chová velmi šetrně k hostiteli).

- Reakcí imunitního systému na modus základního kmene v obranném modu rychlé (a tudíž i nešetrné) replikace.

8. Problém je v tom, že:

- Imunitní systém není patrně sto efektivně rozlišit mezi zlou mutací a základním kmenem v modu urychlené replikace.

- Základní kmen našeho viru není patrně sto efektivně rozlišit mezi reakcí imunitního systému na zlou mutaci a na základní kmen v modu urychlené replikace.

9. Existuje několik alternativ toho, jak může dojít ke zklidnění:

- Základní kmen je po odbrzdění více replikačně dynamický, dříve nebo později vytlačí zlou mutaci.

- K tomu může být přírodním výběrem základní kmen nastaven tak, že postupně "odbrzďuje" další a další prvky základu své evolučně stabilní strategie, tj. rychlé replikace.

10. Ve stylu strategie "jak ty mně, tak já tobě" ve hrách typu "vězňovo dilema" (kam patří i hry typu "tragédie společného") periodicky dochází k vysílání signálu ke zklidnění ze strany základního kmene, tento signál může ovšem vysílat i zlá mutace. Je otázkou, zda se může přes imunitní systém nějak tento signál přenášet. Spíše je pravděpodobné, že imunitní systém nenapadá virus, pokud se nachází ve stavu pomalé replikace a opakováním tohoto postupu základní kmen postupně získává převahu. Právě to by mohla být v souboji o replikační prostor v organismu hostitele i o velký replikační prostor v příslušné pospolitosti hlavní výhoda.

11. Tj, imunitní systém napadá bez rozdílu jak zlou mutaci, tak základní kmen v excitovaném, zdivočelém stavu (modu rychlé replikace). Ale opakovaný a evolucí zabudovaný přechod do modu zklidnění dává základnímu kmeni výhodu, která se dříve nebo později prosadí.

12. Základní podmínkou toho, aby převládnul základní kmen, ovšem je, aby byly z velkého replikačního prostoru (tj. replikačního prostoru ne jednotlivce, ale setkávající se komunity) eliminovány, tedy vytlačeny zlé mutace (tedy ty které trvale porušují pravidlo nešetrného chování v hostiteli, ty, které nenávratně mutováním přišly o některou z "brzd" pomalého "pomalého spásání").

13. Každopádně je velmi pravděpodobné, že přijde fáze rychlého zklidňování. Rychlejšího než by odpovídalo efektu restriktivních opatření. Podmínkou je omezení přísunu zlé mutace (resp. mutací, v nichž je trvale odbrzděn některý z mechanismů omezujících "rychlé spásání" do daného replikačního prostoru (v daném případě naší země).

14. Zlá mutace může pocházet:

- Buď zvně (být importována).

- Nebo se udržovat v enklávách, které ji z různých (iracionálních, fanatických apod. subjektivních motivací) "chrání" záměrným či dokonce demonstrativním porušováním elementárních protiepidemických opatření.

Zamezení nových dodávek "zlé mutace" je tedy hlavní podmínkou toho, aby došlo k řešení situace na bázi zklidnění viru, a patrně ani jiné řešení neexistuje. (Promoření a vakcína mohou být maximálně "podpůrné" cesty, většinou však spíše situaci zhorší, pokud nejsou využívány v intencích zklidnění našeho viru.)

15. Jestli ke zklidnění viru dojde podle prognózy Pekové formou vánočního dárku (nevím, o co opírá tento kvantifikovaný údaj) není jisté. Ale nemusí to trvat dlouho.