Dnes na pohřbu kamaráda Tomáše Teppera

Vždy s úsměvem. I na fotce u jeho ostatků, i na všech fotkách z průběhu celého jeho života, které se během obřadu promítaly. Nikdy jsem ho jinak než s laskavým, téměř neznatelně ironickým, úsměvem neviděl. Filozofující ekonomom, se kterým se ne náhodou přišlo rozloučit i poměrně dost kolegů z dnes již neexistujícího Ekonomického ústavu ČSAV. Nezdolný rozsévač optimismu a pohody.

Když jsme hráli v Ekonomičáku šachový "Davis Cup", často až do rána, ve čtveřici Mirek Toms, Emil Szirmai, Tomáš Tepper a já, vždy jsem hrál nejraději ve dvojici s ním. I když člověk udělal tu nejhloupější a fatální chybu (což se v partiti na pět minut stává, zvlášť méně zkušenému hráči), jen se povzbudivě usmál a dodal: "No to nebylo úplně nejlepší, ale hrej, ještě je dost dřeva na prkně." Pomohlo to a někdy se podařilo partii zvrátit.

Po listopadu 1989 okamžitě věděl, co je nejdůležitější. Ačkoli si vždy dával odstup, aby něčemu náhodou příliš nepodlehnul, tentokrát se snažil maximálně pomoci a s nasazením všech sil dnem i nocí překládal "Cestu kde svobodné ekonomie" Jánose Kornaie, maďarského ekonoma žijícího na Západě. Jednoho z nejlepších ekonomů té doby s obrovským citem pro praxi. Nabízel nejrozumnější cestu privatizace, tak, aby se minimalizovaly ztráty, Význam Kornaiovy koncepce Tomáš okamžitě vycítil, pochopil a docenil. Detaily překladu po nocích s autorem vynikající knížky a realistické koncepce telefonicky konzultoval. Její vydání v češtině sice to, co už se rozběhlo, nezvrátilo, ale přispělo k určité osvětě a promítlo se pozitivně i do některých praktických kroků.

Z každého rozhovoru s Tomášem jsem si odnesl něco přínosného. Nevzpomínám si na jediné nedorozumění. Naopak v živé paměti budu mít, jak jsme na konferenci mladých ekonomů na Ždáni v roce 1982 (jako tehdy mladí ekonomové) s našimi staršími kolegy Mojmírem Hájkem a Josefem Vaneren řešili "zásadní" problém. Totiž to, "jak urychlit již beztak rychlou vědeckotechnickou revoluci". Vydrželo nám to přes půlnoc a málokdy jsem se tak nasmál.

Díky, Tomáši, za všechna setkání. Bylo jich dost, ale stejně málo.