Co dělat a chvála „znovuobjevitelů“

Včera jsem se po dlouhé době setkal s Lenkou Procházkovou, abychom si vyměnili názory na to, co se za tu dobu, co jsme se neviděli, odehrálo. Bylo to příjemné a plodné setkání u vínka. Kromě jiného i o komunikaci mezi lidmi. A nejen lidmi. Vyměnili jsme si velmi zajímavé zkušenosti z nečekaných setkání a komunikace se zvířaty, dokonce i hady.

Postěžoval jsem si jí, že stále nedokážu dostatečně srozumitelně ztvárnit to, co považuji za jeden z nejdůležitějších problémů současnosti. Totiž to, že pokud chceme být vědomě účastni nějaké pozitivní změny, musíme především pochopit, o co dnes jde. To není jen otázka přesvědčení, názoru, pocitu. Dobírat se postupně toho, o co v současném světě jde, je dřina. Dřina, která se musí pro člověka stát náplní jeho života, tím, co ho motivuje. Je to běh na dlouhou trať plný zklamání.

Vyžaduje si to studium dobré teorie, získávání poznatků z různých zdrojů a jejich porovnávání, neustálý důraz na použití rozumu. Zkrátka, pokud někdo chce spojit svůj život s účastí na pozitivní změně, změně k lepšímu (a nestát se obětí manipulace), musí poctivé a systematické poznávání současné společenské reality začlenit do svého žití jako jeho součást, jako to, co je kromě jiného i součástí prožitkového bohatství jeho života. Tento osobností rozměr je přitom i důležitým předpokladem spojení teorie s praxí, bez kterého se nic nepodaří. Pro aktuální či spíše akutní současnou společenskou realitu to platí tím spíše. Velké množství lidí ztrácí orientaci, zdá se jim vše příliš složité, projevuje se jejich vnitřní netrpělivost vedoucí k únavě apod. – to vše nahrává manipulátorům, kteří mají dost nástrojů, aby se lidé, kteří v sobě nechají propuknout tyto pocity, stali jejich snadnou kořistí a jako takoví byli zneužiti.

Jak toto vysvětlit v době, kdy rozum ztrácí autoritu, kdy je potlačován systém vzdělání i mainstreamovou propagandou už v raných fázích vývoje osobnosti člověka, kdy jsou za vzor vydáváni nedovzdělanci?

Po cestě domů mě napadlo vyznání jednoho z největších mozků současné doby, Maxe Tegmarka, fyzika a matematika Einsteinova střihu, který se ujal šílené myšlenky paralelních světů, tak jak ji poctivě převzal přímo z pramenných rukopisů velkého Everetta. Poučné je i to, že Hugh Everett neuznání svého zásadního objevu neustál, což mělo dopad na jeho životosprávu i předčasné úmrtí.

Poznávat nové ve kterékoli oblasti je vždy velké riziko a člověk by měl mít dost rozumu, aby mu čelil vědomým vypěstováním si oprávněného pocitu radosti z toho, co mu překračování hranic stávajícího poznání přináší.

Ve své vynikající knížce "Matematický Vesmír" vydané u nás v roce 2016 Max Tegmark popisuje své pocity, když se dozvěděl, že objev století, který otevírá dveře k pochopení paralelních světů, za jehož autora se považoval, byl učiněn před ním. Velké zklamání:

(s. 179)

Pak si ale uvědomil, o co v poznávání reality skutečně jde. Jak to souvisí se skutečným vnitřním (prožitkovým) bohatstvím člověka:

(s. 180)

Lépe bych to nenapsal.

Fyzika je specifická oblast, ale osobnostní aspekt poznávání nového platí i pro individuální poznávání společenské reality. Zde jsme všichni z převážné části "znovuobjevitelé". I největší průkopníci v poznání společnosti, v poznání toho, o co jde, byli z velké části "jen" znovuobjevitelé. Znovuobjevitelem je každý, kdo s využitím vlastního studia i komunikace s druhými lidmi dokáže vytěžit nový poznatek – pro sebe i pro ty, se kterými se o něj podělí. To nic nemění na tom, že toto "znovuobjevování", které se odehrává ve vnitřním světě každého z nás, resp. každého, kdo se dokáže i "potrápit" při poznávání nového, je přirozenou a velmi významnou náplní života člověka. Je krásné a současně poctivé takto žít. V současné době nelze čekat pozitivní impulsy pro změnu nepříznivých trendů odjinud než od lidí, kteří dokážou takto spojit "příjemné s užitečným" (přirozenou náplň svého života s dnes mimořádně významnou společenskou angažovaností opírající se o rozum a jeho trpělivé a systematické používání při poznávání světa).

Poznámka:

Většina pasáží tohoto příspěvku bude součástí připravované monografie věnované problematice PŘESAHU stávajícího poznání jako jedné z nejdůležitějších forem rozvoje lidského poznání.