Jiří Hlavenka – racionální názor v bouři nátlakové iracionality – 2. část:
Pojednání Jiřího Hlavenky nazvané "Proč je bojkot covidu hodně špatný nápad", které uveřejnil na svém blogu, mě zaujalo svou prostou, ale výstižnou racionalitou ostře kontrastující s iracionálními výlevy poslední doby (které už přinášejí své "výsledky").
Jiří Hlavenka (* 26. října 1964 Valtice) je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje, viz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Hlavenka
Zaslouží uveřejnění v rámci mého seriálu. Odlišuji barevně.
Jiří Hlavenka "Proč je bojkot covidu hodně špatný nápad" – 2. část:
Ať vás dlouho netrápím, shrnu několik známých faktů:
• celosvětově se už nějakou dobu drží stejná čísla: 250 000 nových případů denně, 5000 úmrtí. Nemění se to. Žádný postup, ale taky žádný ústup.
• dosavadní smrtnost z uzavřených případů je 5 % (850 000 vs 17 mil.). Je jasné, že tento údaj má jen částečnou výpovědní hodnotu, ale přesto na to nezapomínejme.
Covidem se dosud, zejména díky přísným opatřením, nakazilo JEN (skutečně JEN) 25 mil. lidí, což je 0,3 % světové populace, tři z tisíce. I když si namodelujeme, že dvě třetiny lidí se jim nenakazí nikdy, ani kdyby byli vystaveni jeho silného působení (což ale nevíme), pak lze říci, že při ponechání volného průběhu šíření bychom zde měli nyní 80 miliónů mrtvých. (Nejspíše mnohem více, viz dále.)
To že vás Covid nezabije, neznamená že vás posílí. Za prvé, průběh nemoci bývá extrémně nepříjemný. Mám v okolí několik lidí, kteří jej prodělali a naštěstí nezemřeli: jeden, mladý kluk, říká, že to je zkušenost kterou by už nechtěl nikdy zažít (extrémní bolesti hlavy několik týdnů a celková slabost), druhý, starší pán si s Covidem poležel tři měsíce ve špitálu, a když jsem jej viděl po návratu, byl poloviční. Přežil, ale co si na něm nemoc vybrala, to je strašlivá daň. A za druhé je dnes dost indikací, že Covid může zanechat následky, buď dlouhodobé, nebo i trvalé. Studie – byť zatím nejsou dostatečně potvrzené a ověřené – hovoří o poškození vnitřních orgánů, plic, krevního oběhu či mozku. I jiné virózy samozřejmě poškozují člověka, Covid se ale jeví být dosti drsným.
Diskuse o slábnutí viru mně přijdou jako největší mystifikace ze všech. I kdyby to totiž byla nakrásně pravda, tak bez kvantifikace je to bezcenná informace. Slábne o 5,%? V čem přesně slábne a v čem ne, co je toho důsledkem? Najednou všude svítí emotivní výkřik "virus slábne”, z čehož podprahově vyplývá, že se stává menším a stále menším, až se stane nejmenším na celém světě a můžeme se tím pádem na všechno vykašlat.
Pravdou je to, že slábnutí viru (ať už to znamená cokoli) je skutečně jen nepotvrzenou hypotézou, která vychází z toho, že se na něj skutečně nyní méně umírá než na začátku. Jenomže zde je právě ta mystifikace: my vidíme jev (méně se umírá) a okamžitě vystřelíme od pasu příčinu. Přitom dalších právě tak možných příčin lze snadno vidět několik:
• Naučili jsme se chránit tu nejzranitelnější populaci, tedy "nemocné seniory”. Ač si to málokdo uvědomuje (protože to nemáme neustále před nosem), tak v seniorských zařízeních a léčebnách se stále dodržují velmi přísná opatření a virus se tím daří držet před dveřmi těchto institucí.
• Naučili jsme se také virus lépe léčit. Toto zdravotnické systémy zvládají – vyměňují si zkušenosti, vytvářejí účinné procesy a dodržují je. To na začátku nebylo, nikdo moc nevěděl co s tím. Zdravotnická zařízení jsou lépe vybavená (ventilátory atd.).
• Protože jsme – bez ohledu na nařízení – přece jen opatrnější, což je vidět na první pohled (zejména dodržování vzdálenosti a dezinfekce u vchodů do obchodů, vnitřních prostor), dostáváme menší nálož viru. To, že rozdíl mezi velkou a malou prvotní náloží, je v důsledku dramatický, je už velmi dobře potvrzeno.
• Jistě hraje roli i léto: vyšší přirozená imunita, hodně sluníčka a vzdušné vlhkosti, jsme venku na proudění vzduchu, naše dýchací cesty jsou na tom přirozeně lépe než někdy na konci zimy. Povšimněme si, že virus v Evropě vlastně zaútočil v tom obecně,nejzranitelnějším období, kdy lidé vůbec nejvíce umírají, tj. v předjaří a v časném jaře. Pak se obecně (u většiny nemocí) situace lepší rok co rok, takže vzniká optický klam o slábnutí viru. Neblíží se náhodou podzim, zima a předjaří?
Aby virus slábl, musel by se měnit (mutovat): pokud bychom měli tvrdá fakta o významných mutacích, mělo by to nějakou váhu. Ale informace jsou spíše opačné: vědci uvádějí, že tenhle virus je docela "samoopravný” a vůči mutacím poměrně odolný, a proměňuje se zatím velmi málo.
(Pokračování)
Viz: https://jirihlavenka.cz/proc-je-bojkot-covidu-hodne-spatny-napad/
K tomu ode mne:
Standardní výklad. Uvidíme, zda se ještě neukáže, že musíme vždy uvažovat spektrum či portfolio nákazy z hlediska mutačních oscilací.