Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 3.9.: ČR +650 US +41221. Komentář
Česká republika: +650 nových případů (jak se dalo očekávat už včera, rekordní přírůstek i rekordní přírůstek přírůstku, začíná velký problém)
Spojené státy: +41221 nových případů (setrvalá stav již delší dobu).
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
4952 : 7017 |
Francie hodně ztrácí, ale Španělsko má už přes 8 tisíc.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např.
počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Ještě jednou k evolučně stabilní strategii pro lidskou pospolitost (Věnováno Bohunce)
...a asi ne naposledy.
Otázka, co je základem a jaké složky má dlouhodobá perspektivní evolučně stabilní strategie lidské pospolitosti (v celé její hierarchičnosti a globalitě), je patrně jednou z nejzajímavějších a současně nejdůležitějších otázek vůbec. Za to, že jsem si ji uvědomil v té podobě, v jaké ji chápu nyní, tak trochu může i náš virus, tedy koronavirus (není to ovšem jediný z možných pohledů na daný problém). Mj. i tím, jak určité prvky této evolučně stabilní strategie, kterou jsme se řídili, "rozhodil", jak málo stačilo, aby vyvolal animozity mezi lidmi, jak dokázal vyvolat efekt zapouzdření u řady jedinců a v jaké míře došlo k ovládnutí racionality i morality člověka memplexy, které jsou mnohem zhoubnější, než sám virus.
Problém evolučně stabilní strategie se týká každé pospolitosti (každého kmene, každého společenství). Má společný základ v tom, co bylo nazváno Tragédii společného (resp. dle původní interpretace Tragédií společné pastviny). Pro každého člena pospolitosti (a je jedno, jestli je to pospolitost virů jakožto nejprimitivnějších organismů, o kterých se pochybuje, zda to organismy vůbec jsou, lidí jako pánů tvorstva či ostatních organismů někde "mezi") existují dvě možnosti: Buď jednat na úkor pospolitosti a polepšit si na úkor pospolitosti (a tím se i více replikovat, dosáhnut lepšího postavení, většího vlivu), nebo dodržovat (většinou spontánně vyvinutá) pravidla ("pomalého spásání pastviny", šetrného chování k hostiteli, racionálního chování k prostředí a k ostatním) pospolitosti a umožnit její dlouhodobé udržení a případně i rozvoj.
Jedná se o problém, který má v každém konkrétním případu nesčetně detailů, jak pokud jde o evoluční zrození takové strategie, její konkrétní podobu, která umožňuje, aby fungovala a aby byla odolná vůči nejrůznějším vnějším vlivům. Žádná strategie přitom není absolutně stabilní, vždy se mohou objevit vnější vlivy, které ji "rozhodí" a mohou způsobit i zánik pospolitosti (kmene, společenství), která je jejím nositelem.
Protože se zabývám aplikací teorie her, zejména pak kooperativních her na lidskou pospolitost, je z tohoto hlediska zřejmé, proč mě problém našeho viru zaujal. Jeví některé aspekty chování, které je blízké evolučně stabilní strategii jemu "šité na míru" (podrobněji pro ty, kteří nečetli její popis, poznámka pod čarou). Co nám může model evolučně stabilní strategie nejjednoduššího organismu (ovšem nejsložitějšího mezi nejjednoduššími, to je také důležité) říci evolučně stabilní strategii "pána tvorstva", který v mnoha případech v sobě nechal propuknout nejtemnější pudy směřující proti aktuální podobě hodně nedokonalé evoluční strategie z hlediska stability (či přesněji jejím různým typům), kterou (kterými) se celé hierarchie v jejím globálním rozměru řídí různé pospolitosti. A to ho náš virus zatím jen tak trochu "pošimral". Projevilo se to velmi výraznými prvky:
- Vyžírkovství – vydělat na všem na čem se vydělat dá, bez ohledu na dopady.
- Snahy uzurpovat si pod záminkou ohrožení kontrolu nad druhými.
- Pokusu ovládnout co největší komunikační prostor pro replikaci memplexů, pod jejichž vlivem ztrácejí lidé významné prvky racionality a morality, následně pak s nimi manipulovat v rámci dosažení stavu skupinové stupidity vytvořené poskytováním inside informací.
- Vydávání bezohlednosti za "intelektuální převahu" (typu "prozření), a to právě v případě lidí, kteří mají mindrák nedovzdělanosti a intelektuální méněcennosti.
Nositelka Nobelovy ceny Elinor Ostrom ukázala, že primitivnější lidské pospolitosti si v relativně neměnných podmínkách dokážou takovou evolučně stabilní strategii najít, dokážou uhájit "pomalé spásání pastviny" (které je velmi dobrým základem pro to, aby si představili, o co jde v mnoha empiricky odlišných případech).
Jak ovšem víme z prvního dílu "Bohové musí být šílení", stačí prázdná láhev od Coca-Coly vyhozená z letadla, aby, aby byla evolučně stabilní strategie kmene ohrožena. Jakou podobu tedy má evolučně stabilní strategie velmi složité, hierarchické, po celé planetě rozlezlé pospolitosti v podobě globální civilizace, která svou činností způsobuje výrazné a velmi dynamické změny svého vnějšího i vnitřního prostředí? Existuje vůbec taková strategie? Kde ji hledat?
Pokud existuje, tak její základ musí být právě v oné proměnlivosti, kterou vyvolává současná úroveň lidské pospolitosti. Proměnlivosti, která je výsledkem současného stavu poznání světa a umožňuje nesmírně dynamický vývoj technologií s důsledky, které člověka vystavují těžkým, permanentním a stále frekventovanějším zátěžím i zkouškám. Odnesení prázdné láhve od Coca-Coly na konec světa, abychom ji vrátili bohům, asi není realistické řešení.
Tak v čem spočívá základ a návazně i struktura vzájemně propojených složek evolučně stabilní strategie člověka (lidské pospolitosti), který by umožnil "pomalé spásání pastviny" (s konkrétní interpretací tohoto pojmu) v dané době, tedy nyní?
K tomu viz: https://radimvalencik.pise.cz/8226-evolucne-stabilni-strategie-cloveka-a-koronaviru.html
(A právě na tomto místě je nejlepší přestat a dát prostor každému na to, aby se nad touto otázkou zamyslel; no není náš virus inspirující? – Takže pokračování a dokončení zítra.)
Poznámka pod čarou pro ty, kteří ještě nečetli popis evoluční strategie našeho viru:
Takto jsem evolučně stabilní strategii našeho viru formuloval již dříve a několikrát připomenul:
1. Základem evolučně stabilní strategie je strategie "pomalého spásání pastviny", resp. šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje.
2. Doplňující obrannou strategií, kterou spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene, která porušila "kmenové tabu" a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli nás virus také přejde do modu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. "Odbrzdí se", přechází do excitovaného, zdivočelého stavu.
3. Navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připravena přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli.
(Beru hypotézu této formy evolučně stabilní strategie našeho viru s příslušnou metodickou skepsí, ale také se mně zdá stále pravděpodobnější.)
Patrně ji v nějaké míře mají všechny koronaviry nějak zabudovanou a patrně právě to, že se prosadila, vedlo k ústupu předcházejících koronavirových epidemií (SARS-CoV, MERS-CoV). Lze jen litovat, že samotnému fenoménu "ústupu" jako předmětu výzkumu nebyla věnována potřebná pozornost.
Otázka zní takto:
- Nakolik se náš virus (COVID-19) evolučně stabilní strategii přiblížil.
- Jakými mechanismy a strukturálními prvky je realizována.
- Co způsobuje její selhávání.
Švédsko náš vzor:
Švédsko patří k zemím, kde jsou protikoronavirová opatření velmi mírná. Tamní vláda spoléhá zejména na vlastní zodpovědnost občanů a během pandemie se nekonalo žádné velké omezování běžného života.
Po doporučení vládní zdravotnické agentury (FHM) ale začali lidé ve spěchu shánět roušky, které z obchodů mizí závratným tempem. Například v síti lékáren Apoteket během jednoho týdne prodali roušek jako běžně za celý rok.
"Zdá se, že FHM se od původního názoru dostává do fáze, kdy připouští jejich účinnost,” uvedl mluvčí online lékárny Apotea Per Svardson. Společnost prodala zhruba 400 tisíc kusů týdně, což je třikrát tolik, co obvykle.
FHM prostřednictvím generálního ředitele Johana Karlsona 18. srpna uvedla, že nošení roušek například při návštěvě lékaře či v hromadné dopravě může být vhodné.
S tím ale nesouhlasí státní epidemiolog Anders Tegnell, který je dlouhodobým odpůrcem obličejových masek. Varuje, že roušky naopak mohou způsobit více škody než užitku. "Existují nejméně tři zprávy, například od WHO, které tvrdí, že vědecké důkazy o účinnosti roušek jsou slabé. Neprovedli jsme vlastní hodnocení,” řekl Tegnell nedávno novinářům.
S jeho slovy se neztotožňuje například epidemiolog KK Cheng, profesor na birminghamské univerzitě. "Jeho uvažování je nezodpovědné a tvrdohlavé,” řekl agentuře AFP a vyzval Švédsko, aby svůj postoj změnilo.
"Pokud se mýlí on, bude to lidi stát život. Pokud se mýlím já, co se stane?” ptá se řečnicky Cheng. Tegnell však trvá na tom, že čísla ve Švédsku klesla i bez masového používání roušek. Připisuje to zejména práci z domova, zlepšení situace v pečovatelských domovech a zodpovědnosti občanů.
"Pokud bychom tato opatření nahradili rouškami, nebude to fungovat,” stojí si za svým Tegnell. "Některé země, které roušky používají, dnes čelí zvýšenému počtu případů,” dodal.
K tomu ode mě:
Bude zajímavé a důležité sledovat.
Ale ještě před tím doporučuji povšimnout si jednoho momentu v uvedené zprávě. Cituji: "Cheng, profesor na birminghamské univerzitě. "Jeho uvažování je nezodpovědné a tvrdohlavé,” řekl agentuře AFP a vyzval Švédsko, aby svůj postoj změnilo. -"Pokud se mýlí on, bude to lidi stát život. Pokud se mýlím já, co se stane?” ptá se řečnicky Cheng."
Zde profesor Cheng uplatnil jeden z principů, se kterými pracuje teorie her. Existuje-li více možností, jak se rozhodnout (tj. strategií), je dobré najít tzv. "maximin", tj. maximum z minim. V daném případě – nikdo nemáme patent na rozum a rozhodujeme se, zda nosit či nenosit roušky. Protivníkem je příroda, která s určitou pravděpodobností (námi nějak odhadovanou) bude na každou z obou možností reagovat. Podle Chenga příroda jako protivník má dvě strategie: Buď se mýlí Cheng a pravdu má Tegnell, nebo má pravdu Cheng a mýlí se Tengell. (Nikdo nejsme vševědoucí, nikdo nemáme plnou jistotu.) Tak se podívejme na to, co ztrácíme v případě nošení či nenošení roušek. Při nošení pohodlí, při nenošení životy. V tom případě je jasné, co je hledaným maximinem. Proti tomu lze namítnout:
- Nošení roušek způsobuje ztráty vyšší než je úmrtí lidí v důsledku šíření viru. (Odsud pak vyplývají argumentační absurdity typu "zotročení lidí, tj. raději smrt než ztrátu svobody" či fungování roušek jako "Petriho misky", ale to opravdu nelze brát vážně, tak by si ani Tegnell netroufnul argumentovat.)
- Nebo přesvědčení o tom, že příroda bude hrát jen a pouze strategii "pravdu má Tegnell". To je ovšem rovněž typickým selháním racionality.
Vím, že ty, u nichž racionalita selhala, asi nepřesvědčím. Taková už je doba, taková vznikla situace. Ale ti, kteří věří rozumu, se o něj mohou opřít a mít větší jistotu.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
K tomu vynikající grafy z dílny Josefa Šlerky:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)