Nejhezčí procházka během mého letošního pobytu na Slovensku? Od Tatranské Javoriny podél polské hranice. Nabízí výhledy na Vysoké Tatry z druhé strany, nádherná květena, hluboké lesy. Téměř nikde ani človíček. Bez problémů se zaparkuje a houby se také najdou. Pak lze přejet kousek na polskou stranu, kde hned v první restauraci u vleku můžete ochutnat žurek, jaký jste ještě nikdy nejedli. Další chod si už nedávejte, nezvládli byste to. Kousek od restaurace je nádherné místo u soutoku Bílé vody a Javorinky. Lze se zde i osvěžit ve vodě. Celou cestu by projeli vozíčkáři, pro které by to byl zážitek na celý život. Možná by to chtělo pro ně cestu upravit a mírně vybavit.
Jedete ze Ždiaru po silnici 3078 k polské hranici, před ní před přejezdem potoka Javorinka je větší parkovací prostor. A pak už mírně stoupáte pěšky po lesní asfaltové cestě kolem polské hranice (je dobře vyznačena na mapě a orientujete se podle vrcholů Belanských a Vysokých Tater, až dojdete na silnici na Tatranskou Javorinou. Odtud lze sjet autobusem, ale ani pěšky to není daleko zpět. Provoz je zde minimální a kraje u silnice široké. Pochopitelně lze snadno projet na kole.
Doporučte všem svým známým, kteří jedou do Tater!
Foto 1: I takový výhled se po cestě nabídne. Takhle Tatry neznáte.
Foto 2: To už je na cestě zpět.
Foto 3: Po přejezdu na polskou stranu se nebídne tento pohled.
Foto 4: I z polské strany jsou Tatry dobře vidět. Toto je z místa od restaurace, kde mají nejlepší žurek, jaký jsem kdy jedl.
(Pokračování)