jiří: I když to, co popsal pan Ludvík není jako nosná idea zcela dostatečné, je to zcela jistě nezbytné. V současném světě jsou formálně zdůrazňována práva, která jsou ale v praxi pošlapávána. Důvodem je právě zdůrazňování práva a absence formulace povinností. Každé reálné právo totiž musí být někým zajištěno. Např. právo na vzdělání musí být zajištěno povinností učitelů kvalitně vzdělávat a povinností celé společnosti zajistit učitelům přijatelnou ekonomickou úroveň. Aby taková povinnost nebyla pociťována jako chomout, je třeba aby lidé pociťovali, že právo zajišťují pro sebe, tedy pro skupinu se kterou se ztotožňují. Proto podmínkou demokratické, na vyvážení práva a povinností založené společnosti je hierarchická struktura společnosti v tom smyslu, že je budována z dostatečně malých jednotek v nichž může být takový pocit přirozený a tyty jednotky postupně integrovat. Např. rodina, kraj, stát, unie. Pokud je základní jednotka příliš velká a obsahuje lidi s rozdílnými hodnotami, pak úsilí jedněch je mařeno jinými. Proto sjednocení lidí na základě národního státu je podle mě podstatnou podmínkou demokracie. A dobrovolné sdružení suverénních států bude zcela jistě stabilnější, než nestrukturovaný velký celek, kde se malá skupina prostřednictvím lidí se slouhovskou mentalitou snaží narazit na jeden kadlub množinu různě založených splečenství.