U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.
Ruská federace: +8246 nových případů (o 589 menší přírůstek než předcházející den).
Spojené státy: +20772 nových případů (o 768 větší přírůstek než předcházející den). Zdá se, že před několika málo dny došlo jen jednorázovému výkyvu směrem nahoru.
Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje.
U obou zemí zatím žádný náznak toho, že by lineární nárůst nově nemocných nepokračoval. Přírůstky téměř beze změny.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}
Dva odlišné typy šíření nákazy:
Patrně již lze poměrně dobře rozlišit v realitě dva odlišné případy šíření COVID-19:
- První je spojen s rychlým šířením nákazy. Předpokládá přímý kontakt nakaženého vícenákazou s dalšími. Mohl přicestovat i z větší dálky. Podmínkou je, aby se setkal s více osobami a mohl dotykově (působením větších kapének na potraviny, příbory, obalový materiál, dotykem úst apod.) či při přiblížení na menší vzdálenost (prostřednictvím větších kapének) přenést nákazu více mutacemi v excitovaném stavu. Tato forma se dá zpravidla "vytrasovat", protože o šířící se nákaze se v místě, odkud přišel, vědělo.
- Druhý je spojen s pomalým šířením nákazy. Předpokládá postupné setkávání se různých mutací v hostitelích, ve kterých se objevují postupně více závažné případy, a také šíření nákazy se postupně zrychluje. Náběh je poměrně pomalý a původní ohniska nákazy nelze lokalizovat. Ke vzniku ohniska nákazy stačí i menší kapénky, kterými se jedna mutace dostane do hostitele, ve kterém již jiná mutace je.
K tomu:
- To, co je potřeba objasnit, je zejména pomalý náběh nákazy v podmínkách, kdy se náš virus v jeho různých mutacích dostává do excitovaného stavu. Z hlediska teorie her to vypadá, jako kdyby se neustále snažil uchovat kooperativní strategii a po reakci "jak ty mně, tak já tobě" zase zkoušel vstřícnou strategii "odpuštění". Z dlouhodobého evolučního hlediska to může být například tím, že při replikaci vznikají mikromutace, u kterých převládá kooperativní strategie "pomalého spásání pastviny" (hostitele), tedy kooperativní strategie. To představuje určité nebezpečí, protože když se pak většina virů dostane do excitovaného stavu, nákaza se obtížně zastavuje.
- Druhý případ je patrně významnější, protože povede k recidivám epidemie.
- Otázkou je, zda příchod již excitované vícenákazy do postupně se probouzejícího excitovaného stavu v důsledku druhého typu šířenínákazy vyvolá explozi nákazy, nebo nikoli. K tomu ještě dostatek případů neexistuje.
Poučný výzkum roušek v Jeně:
Vědci z mohučské Univerzity Johannese Gutenberga s dánskými kolegy z Univerzity Jižního Dánska zkoumali, o kolik pokleslo šíření nákazy po zavedení povinnosti nosit roušky, které stotisícová Jena zavedla dříve než ostatní německá města.
Roušky museli obyvatelé východoněmeckého města povinně nosit v prostředcích hromadné dopravy a v obchodech už od 6. dubna. Během prvních deseti dní počet nakažených poklesl o 13 procent, za dalších 20 dní o 23 procent a po dvou měsících počet nakažených klesl dokonce o 60 procent.
Tento pokles už však byl podle vědců z 20 procent způsoben dalšími tvrdými opatřeními, jako byl zákaz vycházení nebo srocování více než dvou osob.
Pro vědce je důležité, že Jena zavedla nošení roušek dřív, než byla zavedena jakákoliv další jiná opatření. Vědci následně porovnávali pokles nákazy s ostatními jinými městy. "Dřívější zavedení nám poskytlo nejčistší možné ověření efektu roušek," uvedli výzkumníci ve své studii.
Své odhady pak vědci považují za možná ještě příliš mírné. "Denní přírůstky v době, kdy byly zavedeny v Jeně roušky, byly okolo 2 až 3 procent. To jsou velmi nízká čísla ve srovnání s předchozím vývojem epidemie, kdy denní přírůstky dosahovaly nad 50 procent," naznačují vědci, že dřívější zavedení roušek by mohlo výrazně omezit šíření nákazy.
K tomu:
Přesně podle předpokladu teorie rozhodující role vícenákaz podmíněných přenosem více mutací ve velkých kapénkách, viz:
Tajemství roušky odhaleno? Jak prosté!
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/7976-tajemstvi-rousky-odhaleno-jak-proste.html
V ČT o Bělorusku:
V Událostech v 19.00 v neděli 14. června byla reportáž o situaci v Bělorusku. Kritická vůči Lukašenkovi s tím, že nákaza se tam šíří více, než se uvádí. Bohužel pořad byl připraven špatně, příliš a účelově zpolitizován, žádná fakta nebyla předvedena. Škoda. Vývoj v Bělorusku může hodně napovědět o tom, jak epidemie vzniká postupnou excitací, což bude mít klíčový význam v omezování recidiv.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.
Graf šíření mutuací:
https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114
Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)
RE: COVI-kávička 16.6.: RF +8246 US +20722. Komentář | čtenář | 16. 06. 2020 - 07:53 |
![]() |
radimvalencik | 16. 06. 2020 - 08:12 |