COVI-kávička 9.6.: RF +8985 US +19044 Komentář

9. červen 2020 | 06.39 |
blog › 
COVI-kávička 9.6.: RF +8985 US +19044 Komentář

U nás, jak se zdá, je koronavirus již plně pod kontrolou a "ochočen" (nepropukají zdivočelé vícenákazy). Pokud nedojde k recidivě (a tu zatím nepředpokládám do uvolnění pohybu osob a případné "repatriaci" nové vícenákazy), není nijak zvlášť přínosné sledovat situaci v ČR. Pokud dojde ke změně, včas zareaguji. Proto je dobré zaměřit pozornost na ty země, kde se koronavirus ještě nedaří nejen ochočit, ale ani zkrotit.

Ruská federace: +8985 nových případů (o 1 větší přírůstek než předcházející den). 

Spojené státy:    +19044nových případů (o 1030 větší přírůstek než předcházející den).

Uvedené dva státy jsem si vybral k dennímu sledování nejen proto, že jsou největší, ale i proto, že v nich došlo k největšímu rozbujení vícenákaz. Bude zajímavé sledovat, jak se zde bude situace vyvíjet. Je to příběh s otevřeným koncem a hodně napoví o tom, jak náš virus funguje.

U obou zemí zatím žádný náznak toho, že by lineární nárůst nově nemocných nepokračoval.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Co lze vyčíst z diferencovaného vývoje epidemie v jednotlivých zemích:

Na úvod bych chtěl poděkovat všem, kteří si povšimnuli specifických charakteristik vývoje epidemie v různých zemích, upozornili na něj a pokusili se o vysvětlení. I když se mohou v něčem mýlit (k pravdivému poznání se přibližujeme postupně přes pohledy, které se od podstaty toho, o co jde, liší), má to velký význam. (První Ruthefordův model atomu byl také mylný, ale právě tím přispěl k odhalení Bohrova konceptu, na kterém již bylo možné stavět.)

Jak jsem již vícekrát uvedl, považuji za nosnou teorii vícenákazy (ve Flegrově terminologii "superinfekce"), podle které:

- Náš virus má z hlediska evolučně stabilní strategie tendenci šířit se pomalu a neškodně, ovšem jen do té doby, než si začne konkurovat s mírně odlišnými mutacemi v jednom organismu.

- Jakmile dojde k vícenákaze a některé příbuzné mutace začnou porušovat pravidla "pomalého spásání pastviny" (hostitele), dostávají se všechny mutace (či alespoň více mutací včetně těch, které "spásaly pomalu") do excitovaného stavu, začnou se vůči sobě chovat navzájem nekooperativně, náš virus se začne šířit rychle a nákaza se projeví těžkými případy, které zasahují i nikoli jen rizikové skupiny. (Toto specifické chování je rovněž projevem evolučně stabilní strategie našeho viru.)

- Z toho vyplývá, že nebezpečný není samotný virus, ale vícenákazy, kterým se lze v počátečních stadiích efektivně bránit, pokud propuknout v plné síly, je zastavení šíření nákazy obtížné a trvá dlouhou dobu.

- "Promoření nemá dno", virus se pomalu rozjíždí, ale obtížně zastavuje, pokud se neomezuje jeho šíření, stupňuje se jeho agresivita, pokud se omezuje jeho šíření, lze jej "ochočit" – má to zakódováno se své evolučně stabilní strategii.

Z výše uvedeného vyplývá i to, že vývoj v jednotlivých zemích bude velmi diferencovaný, např. některých může propuknout epidemie s těžkými případy velmi rychle, v jiných se rozjíždí velmi pomalu. Vysvětlení "vnějšími podmínkami" (vnějšími z hlediska našeho viru) je mylné. Tj. není to dáno jen a především jen tím, že obyvatelé některých zemí jsou odolnější, že je někde větší hygiena, bylo očkování proti něčemu, že jsou lépe živení apod. Tím základním je to, zda dojde či nedojde k vícenákazám. A vícenákazy jsou výrazně podmíněny nahodilostí. Tuto nahodislost zvyšuje množství styků mezi lidmi z různých regionů a neexistence ochranných opatření.

Podívejme se z tohoto hlediska na příklady některých zemí, u nichž došlo k něčemu poučnému:

Polsko: Celkově 26,561, nárůst 7. 6. +575

Velký problém našeho souseda. Většina případů z polského Slezska. Lokální epidemie se rozjíždí a přibývají těžké případy. Podrobnější šetření ukáže, zda je to v důsledku návratu Poláků z Británie (souběh důsledků koronaviru a Brexitu), či zda sehrálo roli i propojení těchto nákaz s italským zdrojem přes Česko či souběh obojího. U nás, jak se zdá, jsme to zachytili (a to s určitým prvkem nahodilosti i připravenosti) právě včas.

Izrael: Celkově 17,863, nárůst 7. 6. +111

Zdá se, že se recidivě vyvolané otevřením škol podaří zabránit. Zde hraje důležitou roli rychlá reakce. Noční kluby pro mladé (Jižní Korea) či školy (Izrael) jsou typická místa setkání, kde může dojít k vícenákaze.

Bělorusko: Celkově 48,630, nárůst 7. 6. +879      

Ukázkový příklad pomalého rozjezdu, kdy země v důsledku omezeného pohybu osob delší dobu zaznamenává malý počet případů, většinou importovaných, pokud se však nezačne včas chránit, virus postupně "zdivočí", přejde na strategii "rychlého spásání" a bude jej možné zastavovat velmi obtížně. Počet nových nákaz (i při despektu k metodice) v Bělorusku patrně již překročil kritickou mez.

Připomenu ještě jednou výchozí model dvou typů šíření vícenkazy:

Čím se z tohoto hlediska liší výše uvedené země:

- Polsko je patrně souběh případů a) i b), tj.

a) Střetnutí dvou (či více) bodově odlišných neexcitovaných mutací, tj. primární ohnisko.

b) Přenos excitovaného stavu z primárního ohniska (a vznik ohniska sekundárního).

Proto situace zde může být mimořádně složitá z hlediska zastavení epidemie.

- Izrael je patrně typický případ b) Přenos excitovaného stavu z primárního ohniska (a vznik ohniska sekundárního).

- Bělorusku je patrně typický případ a) Střetnutí dvou (či více) bodově odlišných neexcitovaných mutací, tj. primární ohnisko. Pokud uvážíme Lukašenkovu neochotu přiznat chybu, může mít tato země velký problém.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Nejdůležitější je tento graf:

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší