160 nových případů za 15.4. je vzhledem ke zvýšenému počtu testování příznivý výsledek. Snad ještě významnější je další pokles hospitalizovaných pacientů 427(-1) a pacientů v těžkém stavu 84(-6) z 13. na 14.4.
Do některého z dalších pokračování bude nutné zařadit některé z následujících důležitých témat:
- Jak skončí Lukašenkův experiment v Bělorusku?
- Pokud Evropská komise dává prázdná doporučení (to, čím se i bez ní dávno všechny racionální reprezentace zemí EU řídí, a není schopna ani metodicky koordinovat postup), není na čase harmonizovat realizaci karanténních opatření ve spřízněných zemích za účelem uvolnění hranic? (V4 s možností přibrat Rakousko a Slovinsko.)
Zde jsou doporučení Evropské komise: ec.europa.eu/...
Nyní k tématu dne:
V souvislosti se několikrát připomenutou Zimovou výzvou stojí za to přečíst si, alespoň to nejdůležitější z dopisu Prof. MUDr. Martina Bojara, CSc., (Neurologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a FN Motol), jednoho z prvních polistopadových ministrů zdravotnictví prezidentovi České lékařské komory MUDr. Milanu Kubkovi z 10. dubna. Vybírám z něj to nejdůležitější a odlišuji barvou i proložením:
Shodně s Vámi soudím, že zřejmě díky shodě šťastných okolností, souběhu epidemiologicko-zdravotně-sociálních faktorů i díky některým nepopulárním rozhodnutím státních orgánů je česká společnost zatím ušetřena následkům nezvládnutelného šíření coronavirové infekce.
Podporuji proto požadavek České lékařské komory, aby rozhodnutí o dalším postupu, o uvolnění nepochybně tíživých a omezujících protiepidemických opatření předcházela věcná diskuse. Té se ovšem musí zúčastnit širší odborná veřejnost – zástupci odborných společností i odborně způsobilí představitelé akademického světa. Nelze spoléhat na několikačlenné expertní vládní či prezidentské poradní týmy a mediální kulaté stoly. Je nepochybné, že se může jednat o osudové rozhodnutí.
Nemůžeme bagatelizovat varovný vývoj epidemie v zemích v mnoha ohledech nám blízkých. Znepokojivé údaje z Belgie, Dánska, Norska, Rakouska a některých částí Švédska opravňují k závěru, že kvalifikovanou mezioborovou diskusi nelze nahradit mediálními vystoupeními více méně náhodně vybraných expertů a atraktivních universálních celebrit na televizních obrazovkách.
Nemohou ji ani suplovat články rektorů vysokých škol, bývalých guvernérů bank či představitelů velkých korporací, oslovujících menší část nedostatečně, tendenčně a často překotně a protichůdně informované laické i odborné veřejnosti. Mnohé takto hlásané názory, jež ne vždy vycházejí z doložených a pečlivě interpretovaných epidemiologických a zdravotnických dat, která u nás zpracovává ÚZIS, bývají často různě kvalitními ozvěnami na článků publikovaných v zahraničních médiích...
Obávám se, protože se na mne telefonicky obracejí mí pacienti, jejichž příbuzní prodělávají těžké průběhy covid-19, že ke skokovému nárůstu onemocnění postihujícímu v neúnosné míře zatím uchráněné rizikové skupiny může dojít při překotně a diletantsky zahájeném pokusu o zvýšení kolektivní imunity prostřednictvím "promoření" tzv. méně rizikové části populace. K náhlému zhoršení situace může dojít i při "spontánním promořování", k němuž nerozvážně vyzývají věrozvěstové občanské neposlušnosti.
Takovýto postup je pro mne překvapivě, ba nepochopitelně podporován i některými prominentními lékaři, představiteli stavovských organizací i některými výzkumnými pracovníky, často přírodovědci, ne-lékaři. Jejich názory vzácně souznějí s aktivistickými bojovníky proti "absolutismu zdravotníků", "zdravotní diktatuře" a hrozící všeobecné totalitě. Znepokojuje mne souhlasná odezva části naší veřejnosti, lehce ovlivnitelné povrchně argumentujícími demagogickými populisty.
Nepřesně informovaní spoluobčané mají pochopení pro hlasatele názorů a zavádějících otázek, zda "Máme na to, zachraňovat životy za každou cenu?", akcentující možné ekonomicko-společenské důsledky protrahované krize vyvolané do značné míry "covidovou panikou". Neuvědomují si povětšinou, že může být podceněno nejen ohrožení početných skupin křehkých a bezbranných seniorů v léčebnách následné péče, pečovatelských institucích a domovech pro seniory, ale i spoluobčanů, žijících nezřídka v osamění. Mnozí jsou odkázani na výpomoc příbuzných a na přetížné pečovatelské a dobrovolnické služby.
Zejména pak soudím, že je nezbytné upozorňovat jménem ČLK i jménem odborných společností představitele výkonné i zákonodárné moci na opomíjenou skutečnost, že při zvažování řady nebezpečí spojených s rychlým šířením coronavirové infekce nelze zanedbat rizika ohrožující početné skupiny pacientů léčených pro následky nádorových onemocnění.
Obdobné nebezpečí hrozí i desetitisícům pacientů s autoimunitními a zánětlivými onemocněními, kteří jsou léčení imunology, revmatology, endokrinology, dermatology, neurology, a dalšími specialisty. Dovolte, abych na závěr zmínil i to, že jsem překvapivě nezaznamenal, nebo snad přehlédl, naléhavé varování, upozorňující na rizika covidové infekce hrozící početné skupině jedinců trpících duševními chorobami a nejrůznějšími závislostmi – jak ústavně, tak ambulantně léčenými.
Celé viz:
Ještě k osobě M. Bojara:
V návaznosti na to je důležité i aktuální hodnocení vývoje nákazy přímo mezi zdravotníky, které dala Lékařská komora 14.4. (vybírám nejdůležitější):
Zdravotníci jsou dnes vůbec nejpostiženější profesní skupinou, když tvoří cca. 10 % všech prokázaných případů. Informace o počtu nakažených zdravotníků bude ČLK zveřejňovat i nadále. Zdravotníci mají právo vědět, jak moc je v současnosti jejich práce nebezpečná.
K 13. 4. 2020 bylo infekcí Covid-19 nakaženo:
- celkem 135 lékařů, z nichž se již 20 vyléčilo
- celkem 243 zdravotních sester, z nichž se vyléčilo 12 a 2 bohužel v souvislosti s touto infekcí zemřely
- celkem 14 laborantů
- celkem 192 ostatních zdravotníků
Z celkového počtu cca 6 000 prokázaných případů bylo 584 (cca 10 %) mezi zdravotníky.
Poznámka:
Uvidíme, jak bude probíhat Lukašenkův "experiment" v Bělorusku: Nechat promořit a ututlat doprovodné jevy (onemocnění i úmrtí vést v "jiné kolonce"). Zejména z hlediska dopadů na ekonomiku. Právě na rozšíření nákazy mezi zdravotníky, kterou dostanou nikoli na pracovišti, ale v běžném nechráněném životě, může "experiment" ztroskotat.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Vybírám z něj:
|
Počet případů nákazy 3,728 |
Počet úmrtí: 36 |
Jeden z mnoha zajímavých grafů:
Rozložení zjištěných případů nákazy ve světě:
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Nejdůležitější je tento graf:
