Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: V druhé polovině 80.let, kdy byly prováděny odhady na podíl práce a kapitálu, tak bylo odhadnuto, že díky Cobb-Douglasovi rovnici (Y = L 0,7*K0,3*A) na L připadá 70 % a na K 30 %. Uplatňují se velmi razantně klesající mezní výnosy z kapitálu v roli kapitálové akumulace. V Solowově modelu je A exogenní veličina velmi omezena. Solowův model silně nadhodnocuje roli kapitálové akumulace, která se v reálu nepotvrdila. Cobb-Douglasova hypotéza o naprosté stabilitě v rozdělení důchodu mezi kapitál a práci neumožňuje zcela uspokojivě postihnout dlouhodobý vývoj tohoto rozdělení.
Z pohledu ekonomiky produktivní spotřeby by mohlo býti A výsledkem vzájemného investování firem do výzkumu a vývoje stejně jako využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidského kapitálu.
Autor stránek správně uvádí že dochází k zvýšení podílu kapitálu v prvních fázích průmyslové revoluce ve Spojeném království. Data, naznačují v pracích historika Roberta Allena (Allen, 2007), který toto období stagnace nazval nazval „Engelsova pauza“. Podíl kapitálu se zvýšil se zvýšil o deset procent národního důchodu tedy
z 35-45% na konci 18. století a z 45-50% na v polovině 19. století, kdy vznikl Komunistický manifest a Karl Marx psal Kapitál. Pravdou zůstává, že tento desetiprocentní posun během první poloviny 19. století je cokoli jiného jen ne zanedbatelný: téměř veškerý růst tohoto období připadal na zisky, zatímco mzdy, které byly v té době mizerné, stagnovaly. Podle Allena lze tento vývoj vysvětlit především přísunem pracovní síly v důsledku opouštění venkova plus technologickými změnami, které strukturálně změnily produktivitu kapitálu v produkční funkci. Od té doby k vyššímu rozdílu podílu prace a kapitálu jsme dlohodobě nezaznamenali.

Allen, Robert. «Engels’ Pause: a Pessimist’s Guide to the British Industrial Revolution», Oxford University Department of Economic Working Papers 315,