Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2:

Ad "Co brání tomu, aby investiční příležitosti spojené s nabývání, uchování a uplatněním lidského kapitálu byly využívány podle míry jejich výnosnosti?":

Podle mne byste musel nejprve (empiricky) dokázat, že takové investiční příležitosti (pokud existují) skutečně nejsou podle míry výnosnosti využívány. Je nutno vzít v úvahu, že investora nezajímá jen výnos, ale také doba návratnosti a riziko.

Dále je třeba zvážit, nakolik, případně v jakých případech, jsou soukromé investice v této oblasti vůbec potřeba v zemích s rozvinutým sociálním státem, kde do svých občanů "investuje" společnost.

****

Mohl byste, prosím, uvést nějaký příklad (nebo příklady) konkrétní investice, kterou Vaše schémata znázorňují ? Předem děkuji.

****

Podle mne Váš obrázek znázorňuje ryze fiktivní situaci a v reálu se žádná podobná hra mezi bohatším a chudším hráčem s Nashovou rovnováhou nehraje.

Dle mého názoru je skutečnost taková, že potenciální investor má k dispozici celou škálu různých investičních příležitostí s různými parametry a volí si mezi nimi na základě své preferované investiční strategie.

Investice do "lidského kapitálu" tak může být maximálně jedna z mnoha možností. Podle mne o Nashově rovnováze lze uvažovat jen v případě, že byste uvažoval všechny nabízející se investiční příležitosti, které jsou k dispozici. Když v komplexní hře s mnoha hráči budete sledovat jen dva z nich, tak to IMHO nemůže být žádná Nashova rovnováha, protože ten zbytek ovlivňuje chování a výnos hlavně asi toho bohatšího hráče.

Když se bohatší hráč rozhodne neposkytnout chudšímu hráči prostředky, tak to nemusí být proto, aby uhájil svou poziční investici (kam asi směřujete), ale protože si např.investici do umělecých děl vyhodnotil jako pro sebe výhodnější.

Čili podle mne jsou ta schémata, která zde uvádíte, čistě fiktivní a nepopisují realitu. Něco jako "hra" Elona Muska s mimozemšťanem na povrchu Marsu.