tomáš sigmund: Postup s udržením levice v trochu akceschopném stavu byl a stále je poměrně složitá procesualita. Mně při kombinaci více základních znaků levicovosti kolem vlastnictví výrobních prostředků, podoby demokracie, vztahu mezi základnou a nadstavbou materiální a programovou, udržitelností ekologickou a environmentální pro život většiny lidí, vztah mezi materiálním růstem v saturaci a rozvojem téhož v kombinaci s etickým poměrem mezi potřebami věcnými a kulturnímy a ještě několika dalšími z podoby společenského třídního a kastovního rozvrstvením vyšla velká složitost podob životních a reprodukčních vztahů. Při matematickém kombinování mi vyšlo přes 500 různých charakteristik. Protože jsem v marxistickém základu v tu dobu měl malé rozlišení ve vtahu k budoucnosti a byl poměrně tradicionalistický považoval jsem rozhodnutí na základě vnitřního referenda o názvu za poměrně kvalitní krok. Dnes pro podstatně větší znalost sociologickou, psychologickou a filosofickou ve vztahu k prognózám budoucnosti dosti na pochybách. Osobně preferuji stále zakotvení v marxismu, ale nemám jasno kolem podob revolučnosti a prožitkových jejích podob při různém uspořádání. Problém subjekto-objektový a komplexity udržitelnosti rozvoje považuji za dosti zásadní a opomíjený.