O víkendu jsem dokončil úpravu textu první pracovní verze týmově zpracované monografie"Bohatství a chudoba jako problém: Kdy a proč? Jak jej řešit?". Předpokládáme její knižní vydání, pracovní verzi začnu uveřejňovat postupně na svém blogu v nejbližších dnech.
Chyběl jen závěr a shrnutí. Dnes ráno, zrovna v dobu, kdy jsem se před dávnými časy narodil (shodou okolností těsně po té, co zemřel Stalin a hned po něm Gottwald), jsem zkusil napsat pár formulací shrnutí. Šlo to! Najednou jsem se rozepsal a podařilo se mi velmi hutně vyjádřit, o co v monografii jde. Není to jednoduché čtení, ještě se to bude muset trochu vyhladit, ale nejdůležitější body a jejich vzájemnou souvislost to vystihuje velmi dobře.
Tak jsem si dal vlastně docela pěkný dárek k narozeninám. Třeba to něco řekne i tomu, kdo si to přečte. Tady je ten dnešní text:
Shrnutí
Otázku položenou názvem monografie Kdy, jak a proč se vztah bohatství s chudobou stává problémem, jak jej řešit jsme přeformulovali na otázku: Proč investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti.
Ukázali jsme, že se jedná o tutéž otázku (respektive stejný komplex problémů a otázek spojených s tím, co je příčinou výše uvedených problémů a jak je řešit), ale zformulovanou tak, aby k deskripci, analýze a řešení příslušné problematiky bylo možné použít a zčásti i vyvinout potřebné nástroje. Zejména šlo o propojení mikroekonomického hledání optima při využití investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu a Nashova řešení vyjednávacího problému v oblasti kooperativních her rozšířeného o alternativní možnosti (alternativními ve vztahu ke zlepšením oproti bodu nedohody).
Na základě toho jsme identifikovali, definovaly a analyzovali fenomén investování do společenské pozice, resp. bod pozičního investování, který má rozhodující roli při vzniku problémů odvíjejících se od rozdělení společnosti na bohatší a chudší, v prohlubování tohoto rozdělení a s tím souvisejících deformacích společenského systému. Pochopení role pozičního investování je současně i odpovědí na otázku, proč investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti.
Poziční investování působí proti "motoru" konkurence v oblasti trhu, mj. i proti jeho tlaku na využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti (včetně těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu), a tudíž i proti zvyšování efektivnosti ekonomického systému formou inovací šetřících zdroje a zvyšujících lidský potenciál při současném naplňování bohatství lidského života.
"Motor" konkurence působí i v oblasti pozičního investování, zde ovšem uvolňuje společenské síly spojené se získáváním poziční výhody na bázi majetku formou porušování obecně přijatých zásad: primárně formou loupeží přerůstajících v organizovaný zločin, korupce navázané na přerozdělování veřejných prostředků apod., sekundárně formou generování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které penetrují institucionální systém a nacházejí i globální zastřešení v podobě moci, která není pod kontrolou odvíjející se od demokratických voleb v jednotlivých státech.
Ke zvýraznění výše uvedených závěrů jsme v úvodu ukázali zásadní rozdíl mezi redistribučním a pozičním přístupem k řešení problematiky bohatství a chudoby, charakterizovali jednotlivé typy redistribučního řešení a poukázali na možná rizika spojená s přeceňováním jejich role. K odblokování některých stereotypů jsme využili paralelu mezi hledáním odpovědi na otázku, "proč jsou někteří bohatí a někteří chudí", "proč tím může vzniknout problém", s otázkou, "proč v epikúrovském vesmíru není v noci světlo", návazně jsme dali představu "epikúrovské ekonomie". Rozvinutí teorie nadhodnoty do její využitelnosti při sledování vzniku nadhodnoty (jako formy "přebytku nad náklady" zpětně působícího na ekonomický proces) ukázalo, že i v návaznosti na sledování této větve ekonomické teorie musíme využít identifikování fenoménu pozičního investování. Bez toho nejsme schopni odpovědět na otázku dvojí role vlastníka kapitálu apod. V návaznosti na to jsme prezentovali poznatky týkající se spotřebního chování z hlediska investování do nabývání, uchování a rozvoje schopností ve vztahu k investování do společenské pozice, včetně souvislosti s prožitkovým bohatstvím a rolí marketingu.
Při praktické aplikaci závěrů, které jsme získali, včetně těch, které souvisejí s použitím vysoce abstraktních teoretických nástrojů, které jsme vyvinuli, hraje velmi významnou roli identifikování řetězců investování do nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Poziční investování totiž působí na nejcitlivější, resp. nejzranitelnější články těchto řetězců, přitom tak, aby co nejvíce narušilo vertikální mobilitu ve společnosti spojenou s rovností příležitosti ke společenskému vzestupu nezávislému na výchozích příjmových či majetkových poměrech člověka. Komplex reforem, který by postupně, krok za krokem, vytvářel podmínky pro využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu podle míry jejich výnosnosti musí být proto koncipován tak, aby tyto rozhodující články "ošetřil" právě z hlediska jejich odolnosti vůči pozičnímu investování. K tomu je nutné pracovat s ucelenou představou celoživotního procesu nabývání, uchování a rozvoje lidských schopností, včetně vyústění tohoto procesu do oblasti prodloužení zenitu a horizontu produktivního uplatnění člověka. V této souvislosti se ukazuje, že spory o reformu penzijního systému mají svůj původ nejen v tom, že se jedná o přerozdělování permanentně generovaných obrovských finančních prostředků (jako potenciální kořisti struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad), ale i v zásadní hře o motivaci lidí, resp. o možnost či naopak nemožnost (zablokování) přerůstání těchto motivací z přirozeného obstarávání prostředků k vlastnímu životu v aktivity vycházející z průběžně uvědomované celoživotní perspektivy tj. v aktivity zaměřenou na řešení současných problémů.