vladislav Černík: Myslím, že jsem již uvedl, že \rdopad Koranaviru na starší generaci (60+)\rnám naznačuje, že nejen vlastní biologické limity\r(tedy ona větší zranitelnost organizmu po meno- a andro-pauze), \rale zvláště fenomén Koronaviru (když přítomnost jedince 60+, nebo lépe 70+)\rv pracovním kolektivu nám znatelně zvyšuje pravděpodobnost ohrožení \rkolektivu koronavirem (nebo něčím dalším podobným) \rby nás měla vést k oživení myšlenky onoho zkrácení vlastní produktivní doby.\rPokud nebudeme věřit v zázračné vakciny.

radimvalencik: Úvaha mimo mísu. Jak souvisí ohrožení určitého procenta obyvatelstva, byť s větší pravděpodobností těch starších, s Tvojím (někdy se mně zdá, že až fanatickým) útokem na solidaritu penzijního systému založenou na tom, že ti, kteří mohou a chtějí být déle produktivně činní (a mají to štěstí, že přežijí), přispívali těm, kteří toto štěstí nemají a stárnutí je připravilo o možnost produktivního uplatnění? - Být proti tomuto typu solidarity je perverzní.

---
radimvalencik.pise.cz

vladislav Černík: Nejsem fanatický ani perverzní.
Nicméně, pokud zkoumáme nějaký dílčí systém,
pak je asi potřebné zkoumat jeho stabilitu,
tj. zda neexistují situace, které systém rozkládají.
Já brojím proti myšlence, že zákonný věk odchodu do důchodu má růst
(nějak) stejně rychle jako věk dožití. Dobře se to demonstruje na např. zvířatech ve volné přírodě a v zoo.
A pak lze mluvit o modelu, kde
1) máme ty co mohou a chtějí
2) ti, co nechtějí a konečně ti, co už nemohou.
Zde řada z těch, co mohou a chtějí bude tlačit na stát,
aby jejich dodatečné příspěvky do důch. systému nebyly (zčásti)
použity i pro ty, kteří již nemohou.

Koronovirus k tomu přidal novou (zrádnou) kvalitu.
Pracovní interakce části těch, co mohou a chtějí
budou narušovány oním koronavirusem, který,
díky svým pracovním kontaktům ti starší (díky svému věku) snáze získají
a pak jím zamoří ty ostatní kolegy.
Jde o tzv. S křivku(logistická křivka), která (byť se zpomalením) nestoupá k maximu,
ale začne naopak klesat.
Snad už jsem vyjádřil o co mi jde.
Bylo to již studováno např. u zalesňování.
Nějaký orkán "vyholí" nějaký les,
ten se znovu tedy zasadí.
Ale je pak potřeba uměle zařídit jeho rozrůzněnou věkovou skladbu,
čili se pár stromů musí porazit dříve, než by to bylo optimální
a na jejich místo zasadit nové sazenice.
Toto komplexnější paradigma snad nepopíráš.