Jaro přichází brzo a podivně. V lednu bylo jako v březnu a teď v únoru máme aprílové počasí. V Botanické zahradě Na Slupi je také všechno jinak než v jiných létech. Tak například už kvete křivatec žlutý, zatímco talovín a další květiny již odkvétají. Ale je to tu nádherné.
Pokud mně to vyjde (neučím mimo Prahu), chodím v pátek navečer přes tuto botanickou zahradu křížem krážem, je to tak na hodinku, než všechno projdu, nahoru na Viniční do budovy přírodovědecké fakulty. Každý týden je zde od 17.00 setkání Pátečníků, které kdysi založil jako společenskovědní sekci Sisyfa Rudolf Battěk. Ještě si ho na setkáních pamatuji. Pak organizování rozmanitého obsahu přednášek převzali další, omladilo se i auditorium. Tady jsou jejich stránky s programem akcí:
https://www.sisyfos.cz/clanek/240-patecnici-spolecenskovedni-sekce-sisyfa
Dnes pokračování tradice obětavě zabezpečují Mgr. Jelena Lenka Příplatová a neúnavný Vítězslav Škorpík. Stojí to za to a poslední fotku krátkého seriálu věnuji záběru ze semináře o cestě k absolutní nule (jmenoval se jinak, bylo to o světě hluboko hluboko pod bodem mrazu, ale tento název je trefnější).
Foto 1:Vznešený druh azalky. Ta se letos dokonce trochu opozdila. Některé drzé kvítky někdy vykvetou i v lednu.
Foto 2: Myslel jsem, že je to vilín. Ale na cedulce bylo "Lískovníček klasnatý" a prý je z Japonska. Vilíny rostou hned vedle.
Foto 3: Krása devětsilu.
Foto 4: Na závěr něco z "lidské přírody". Foto ze skvělé přednášky Ladislava Skrbka na téma Nízké teploty a supratekutost. Byl to zážitek. Příště bude o Neandrtálcích. Volně přístupné, potkáte hodně zájímavé lidi.