vladislav Černík: Dám to sem,
ono to sem i patří.
Takže 2 mikropříběhy:
1) Před pár lety jsem potkal v lázních jednoho, celkem sympaťáka, 55let ještě neměl.
Po endoprotéze kyčle. Pokrývač a současně trenér mládeže v hokeji.
Říkal, maturu nemám, jazyky neumím a leda tak trochu vím, co je mail.
Ruce nemám k hraní na piáno. Ptal se, co teď? nevěděli jsme,
říkám, třeba vrátný...? Doktor mi řekl, že to nejde po chvilce sezení, tak zase 10min poleh, krátká procházka 10min.
Ne 2 hodiny sedět v boudě a pak hodinu mašírovat po areálu...
2) po čase jsem opět navštívil jisté zařízení...
Šumot v lavicích, tak jako minule: ... ten tu bude snad do furd
Vysoce kvalifikovaný odborník, zanedlouho 75 a pořád ve vedoucí funkci.
Lehce se poptávám (jako minule): ... ono mu to snad už nejde?
Ale jde a dobře. Ale ti tzv. mladí kolegové jsou už šedesátníci a do kdy mají vlastně čekat?!
Takže DVA DOBRÉ DŮVODY PROČ PŘEMÝŠLET O ZKRÁCENÍ ONÉ PRODUKTIVNÍ DOBY!
Jak to Radim zakomponuje do modelu?