václav: Radime, tvůj popis výletu do chuchelského háje mne velmi potěšil. Pro mne je tato oblast míst hezkých vzpomínek. Koncem války a ještě chvíli po tom bylo možné jezdit do Velké Chuchle parníkem. Tatík mne tam občas brával a vylezli jsme na kopec nad dostihovým stadionem a dívali se chvíli na dostihy. A nebyli jsme sami. Scházeli se tam i lidé, kteří tam mezi sebou dělali sázky na dostihy. Ke kostelíku jsme běhali jako veslaři při zimním tréninku obvykle v sobotu. Běželi jsme z Veslařského ostrova přes most inteligence a pak nahoru do kopce ke kostelíku. Tam jsme si zacvíčili, jako činky jsme použili tam odložené kameny z náhrobků a pak zase zpátky. Tak se získávala tehdy fitness. Zadarmo, jen s troškou potu. Teď se sotva dopaťkám na Veslařský ostrov. Buď zdráv at´se vede. Václav.