Jedním z aspektů, kterým můžeme nahlížet vývoj společnosti, je to, jak jsou vytvářeny podmínky pro co nejúplnější využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností lidí, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem investičních prostředků a kdo je vlastníkem investičních příležitostí.
Jedná se o dlouhodobou vývojovou tendenci, která postupně vyústí (pokud lidstvo přežije období zrodu) ve společnost, ve které svobodný rozvoj každého bude podmínkou rozvoje všech. Tato vývojová tendence vyplývá ze samotné povahy vývoje společnosti jako přírodně historického procesu, tj. jako procesu, kdy se vývoj společnosti odvíjí od procesu přetváření přírody společností prostřednictvím stále rozvinutějších technologií.
V každé etapě "předhistorie" (dozrávání) společnosti se nevyzrálost společenských vztahů (poměřovaná výše uvedenou tendencí) projevuje různými problémy, které více či méně devastují jak přírodu, tak i společnost samotnou a které přinášejí různá rizika ohrožující civilizaci jako takovou z hlediska jejího přežití.
Z metodologického hlediska je důležité, že investiční příležitostí spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností lidí tvoří řetězce v tom smyslu, že využití jedněch investičních příležitostí je předpokladem využití investičních příležitostí navazujících. Tyto řetězce se vzájemně propojují.
V současné etapě historického vývoje je hlavní bariérou výše uvedené tendence fenomén investování do společenské pozice, resp. pozičního investování, tj. možnost využít vlastní investiční prostředky k omezení možnosti realizovat investiční příležitostí druhého a tím zvýšit výnosnost vlastních investičních příležitostí při celkovém poklesu efektivnosti systému.
Grafické vyjádření viz:
https://radimvalencik.pise.cz/7423-kalousek-a-penze-sirsi-kontext-4.html
Jinak řečeno – jedná se o přeměnu majetkové výhody v privilegium, v dominantní postavení, o přeměnu ekonomické nerovnosti v sociální segregaci.
Velmi podstatná část řetězců využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností lidí vyúsťuje do oblasti prodloužení zenitu a horizontu produktivního (výdělečného) uplatnění člověka. To, jakou představu o své budoucnosti si člověk vytvoří, podstatným způsobem ovlivňuje jeho motivace v procesu vzdělání, výběru profesní dráhy, péči o zdraví a podobně. Proto to, jak funguje penzijní systém, jak "zhodnocuje" investiční řetězce, podstatným způsobem ovlivňuje stav celé společnosti.
Vsuvka:
Proto jsem uvítal Kalouskovu kritiku Babiše za nerealizaci penzijní reformy a věnoval jí několik článků, tento byl první:
https://radimvalencik.pise.cz/7418-penze-kalousek-by-mel-radeji-mlcet.html
Následně pak i pětidílný seriál a do úvodu každého dílu vložil následující potměšilost:
Jsem upřímně zvědav, jakou alternativu návrhu penzijní reformy Kalousek a spol., tj. celá "demokratická opozice" včetně "miliónu chvilek" předloží. Kalousek se k vlastní verzi penzijní reformy implicitně (formou ostrých výpadů vůči Babišovi) zavázal. Tak už se těším. |
V čem je problém právě dnes?
Vývoj různých forem pozičního investování je spontánní, ale dynamický proces. Míří na nejcitlivější články řetězců využívání investičních příležitostí. V 5. pokračování článků věnovaných širšímu kontextu Kalouskových výroků týkajících se penzijní reformy (pro mě dost překvapivých, protože Kalousek je patrně nejinteligentnější politikem tzv. "demokratické opozice" a tady se beznadějně chytil do pasti) jsem se pokusil o první nástin citlivých momentů, které narušují řetězce investování v rámci celoživotního programu člověka vědomě či nevědomě orientovaného na nabývání, uchování a uplatnění schopností jsou:
* Kvalita vysokoškolského vzdělání (potlačení role vysokoškolského vzdělání v řetězci založeném na společenském vzestupu umožněném vzděláním). |
* Tvorba absolventských sítí jako protiváhy působení sítí propojujících struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad s pozičním investováním. |
* Odstavování tvůrčích mezigeneračních týmů na "druhou kolej" a jejich náhrada outsourcing výkonů externími subjekty tak, aby dominantní postavení manažerských týmů navázaných na poziční investování ve velkých firmách nebylo ohroženo lidmi schopnými generovat kvalitní týmové výkony. (Příklad Boeingu.) |
* Dominance dotačních zdrojů a zdrojů ze státních zakázek pro velké firmy ovládaná strukturami napojenými na poziční investování a krytí porušování obecně přijatých zásad. |
* Omezení přímých exportních možností firem na úrovni malých a středních podniků, které by mohly využít jako konkurenční výhodu tvůrčí mezigenerační týmy. |
* Omezení nezávislého rozhodování mladých lidí v počátečních stádiích jejich kariéry ve velkých firmách a státních institucích existenčním vydíráním na bázi "hypotéční poslušnosti", tj. omezení standardních možností podpory a rozvoje nájemního bydlení, "natlačení mladých lidí do hypoték, preferování vydíratelných lidí s hypotékami při jejich zaměstnávaní ve velkých firmách, státních firmách a státních institucích. |
* Masivní podpora zaměstnávání nejméně kvalitních absolventů nejméně přínosných oborů v systému neziskových organizací. |
* (A z hlediska toho, co sledujeme:) Potlačení motivační role penzijního systému k prodloužení doby produktivního uplatnění. |
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/7424-kalousek-a-penze-sirsi-kontext-5.html
Vsuvka:
Výše uvedený výčet je skutečně jen první pokus, bude třeba doplnit a patně i lépe strukturovat. K tomu uvítám připomínky.
Ke komentářům ze strany hzvz:
Komentáře psané pod přezdívkou hzvz (autora znám a několikrát jsem s ním telefonoval) ode mě trpělivě požadují, abych se vyjádřil k problematice solidárního státu, resp. abych se k myšlence solidárního státu přihlásil, viz:
"Propagujeme a budeme chtít Solidární stát, přičemž budeme vycházet ze sociálního státu, který u sousedů existuje a je jejich úspěšný vývozní artikl... Solidární stát bude v ČR typ společnosti, kde vláda přejme odpovědnost za politickou, ekonomickou a sociální prosperitu. Zajímáme se, jak se díváte na to, zda bude možné stávající kapitalismus bez přívlastků vycházející z gangsterismu právě jím nahradit. Pro vaši představu zkusíme tady napsat i hlavni větu Solidárního státu: MAJETEK ZAVAZUJE: Jeho užívání má sloužit k prospěchu celé společnosti a jejímu blahobytu. S tím je spojen i sociálně ekologický tržní hospodářský systém, který dalo ministerstvo sousedů k tomu k dispozici a popsalo u toho co to je. V ČR ani Solidární stát, ani to jak majetek zavazuje, se nechce dát do Ústavy. Uvítáme odpověď, JAK BY TO. To co píšete, jsou jen popisy situace, kterou známe, ovšem ZNOVU chybí jakákoli vize řešení. Zkuste napsat nadpis "DOPORUČUJI ZMĚNU SYSTÉMU A TO TAKTO..." Čekáme návrhy zákonů, které umožní, aby se vize SOLIDÁRNÍHO STÁTU začala plnit a intelektuální vrstva nebyla její brzdou?"
K tomu moje odpověď v několika bodech:
1. Pro mě je perspektivní a jediný skutečný solidární stát ten, ve kterém platí, že svobodný rozvoj každého člověka je podmínkou rozvoje všech. Tj. solidaritu musíme chápat dynamicky a funkčně.
2. Klidně lze dát do ústavy, že "majetek zavazuje, jeho užívání musí sloužit ku prospěchu celé společnosti". To vám odsouhlasí i ten nejbezohlednější kapitalista Nedobylova střihu (ze "Sňatků z rozumu"), který řekne: "Vždyť kapitalista majetek potřebuje, aby dával lidem práci, v tom spočívá služba celé společnosti."
3. Pokud se chceme zorientovat ve složitém dnešním dění, pak je nutné správně pochopit a respektovat Zemanovu výzvu v jeho vánočním projevu: Nebojte se myšlení, i když bolí. Připomenu původní výrok Masaryka, na který se Zeman odvolává: "Myšlení jasné bolí – bolí ztráta mýtu, bolí často poznávat věci nové" – A my dnes nové problémy nemůžeme řešit v kolejích zastaralých představa a starými metodami.
4. Podle mého názoru je klíčem k pochopení toho, o co dnes jde, kde to vázne a co lze změnit, analýza podstaty, mechanismu fungování a vzájemného propojení různých forem pozičního investování, které je dominantní a nejnebezpečnější formou dysfunkce majetku, resp. majetkových rozdílů, když přesáhnou určitou hranicí.
5. Jaké zákony k tomu navrhnout? No přece ty, které umožní reformy zaměřené na co nejúplnější využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností lidí, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem investičních prostředků a kdo je vlastníkem investičních příležitostí.
6. Čím začít, co konkrétně dělat, aby nešlo jen o prázdné řeči? – Zkusme pochopit (my, ti kterým jde o změnu), proč je oblast reformy penzijního systému tak významná. A proč se zde Kalousek v kritice Babiše sám chytil do pasti. Nenechejme ho z té pasti uniknout a požadujme, aby jako neformální lídr miliónů chvilek dal konkrétní představu toho, jak si představuje penzijní reformu. A k vyhodnocení toho, co předloží, použijme rozum.
P. S. Vím o čem mluvím
Ono stačí již toto jednoduché:
https://radimvalencik.pise.cz/7433-penze-memento-slovensko-a-pozor-na-st.html
A ještě zajímavá data bez komentáře: ČR vydávala na důchody toto % HDP:
Rok 2011 ... 9,4%
Rok 2012 ... 9,7%
Rok 2013 ... 9,2%
Rok 2014 ... 8,8%
Rok 2015 ... 8,6%
Rok 2016 ... 8,3%
Rok 2017 ... 8,2%
Průměr EU je cca 10 %.
Rakousko a Francie vydávají kolem 12 % svého HDP.
Řecko cca 15 %.
RE: PENZE: Proč je to tak zásadní problém? | josef novák | 31. 12. 2019 - 09:28 |