ondrey: Zde se autor stárnek opijí se zesnulým Gottem dogmatismem jistojistých pravd realného sociálismu nejen v oblasti filosofie, ale také v oblasti každodenního života a našich cílů. Ty by měly spíše nabádat k obezřetnosti a pokoře vůči naší dočasnosti. Všichni jsme jen dočasní, autor stránek na tuto pokoru v rámci (bezelstné) apologie své kriticistické pozice někdy zapomíná. Nevykresluje Gotta, v rozhodnutích krajních existenciálních situacích, kdy jeho patrně slabá racionalita neměla možnost převážit, ačkoli by bylo jistě lepší a praktičtější. Podle autora stranek si Gott, jako člověk dokázal takzvaně zachovat rozum. Ovšem Gottovo existenciální rozhodnutí muselo činit smysl jeho životu a ten si dává každý sám tedy i K.Gott a v tom ho nekritizuji.
Ani ve fyzice, vědě nejvíce se přibližující Russellovu ideálu množiny hierarchicky uspořádaných
výroků, se zatím nedospělo k takzvané teorii všeho. V tomto smyslu např. Popper ve své kritice utopie výstižně upozornil na to, že „pokus vytvořit gottovské nebe na zemi [tj. něco dokonalého] nevyhnutelně vytváří peklo“.