168: Sametové bludy? Ne! Televizní blafy

Pořad jsem si pustil, protože postupně uveřejňuji seriál věnovaný uplynulým 30 letům, který se věnuje i zákulisí 11. listopadu 1989. Právě dnes uveřejňuji jeden z nejvýznamnější střípků do mozaiky na motivy vzpominek J. Šolty, viz:

Upozorním jen na některé momenty nedělního pořadu 168, protože z hlediska pochopení doby považuji za důležité, aby co nejvíce lidí na pořad podívalo. Takže v bodech:

3. To, o čem se pořad snažil přesvědčit, je dokonce v přímém rozporu s knihou člena komise pro vyšetřování událostí na Národní třídě, knihou jednoho ze skutečných hrdinů listopavé revoluce, bývalého studenta Václava Bartušky "Polojasno", která byla dokonce samotnou ČT zfilmována jako televizní film! I ten stojí za připomenutí, viz:

4. ČT a s ní spolupracují nechvalně známý ústav ani nenapadlo, aby se pokusily odlišit skutečnou dějinnou příčinu změn od toho, kdo "dizajnoval" závěrečnou fázi změn. Metodologicky naprosto nepřípustné. K tomu si dopustím poznámku ze svého pohledu: Skutečnou příčinou je historická nestabilita toho typu socialismu, který vzniká masovým postátněním, vytváří neřešitelný problém velmi výrazného zastoupení vlastníka výkonem vlastnických funkcí, na který upozornil již koncem padesátých let Milovan Djilas ve své knize "Nová třída", tehdy přeložené i u nás, krátce na to zakázané, v letošním roce znovu vydané v češtině. Podle něj nutnost vykonávat dílčí vlastnické funkce v podmínkách masového zestátnění vede k tomu, že dílčí privilegia, tj. vlastnění výkonu funkcí vlastnictví, se jejich majitelé snaží přeměnit v plnohodnotné vlastnictví, což vede k erozi systému a historickému návratu zpět k soukromému vlastnictví. – Podle mě Djilas byl poslední skutečný marxista. (Vím, že za výše napsané mě nebudou mít někteří rádi, protože nemají dostatek odhodlání promýšlet, kudy vede cesta k funkčnímu, ekonomicky efektivnímu a plně spravedlivému, tj. nikoli jen pro některé či vyvolené, socialismu.) – Chtít od ČT, aby ve svém pořadu rozebrala skutečné příčiny pádu tehdejší formy socialismu (ke kterému došlo prakticky ve všech zemích), to je asi něco tak naivního, jako chtít pod stromeček dárky od čerta.

Pak následuje každý den další.