Loučení s létem v Sardinii/20: Loučení výletem

Až na samotný konec léta jsem si musel posunout dovolenou, abych během srpna dokončil číslo našeho teoretického časopisu ACTA VŠFS, které vyjde v době 20. výročí založení naší univerzity. Sice jsem se již nedokázal zcela uvolnit od atmosféry zahájení nového akademického roku (spoustu věcí jsem musel vyřizovat i na dálku), ale i tak jsem si odnesl dost posilujících dojmů a získal cenné inspirace v přírodě, kterou jsem dosud neznal. Bizarní skály a neuvěřitelné čisté moře s nádhernými odstíny modré a zelené.

Foto 1: Uvnitř sídla původních obyvatel Sardinie, nurag. O jeho velikosti můžete soudit podle hlavy vlevo dole. Je obrovský, i když zvenku to tak nevypadá. Vpravo si všimněte točitého schodiště, které mizí za centrálním sloupem.

Foto 2: Hrobka obrů.

Foto 3: Den před odjezdem jsem si splnil svůj sen. Udělat si výlet do vnitrozemí, jak daleko dojdu. Trochu jsem se asi podcenil, takže jsem šel jen něco přes dvacet kilometrů. Takro vypadá vnitrozemí kousek od Alzacheny.

Foto 4: Tady už se vracím k Palau, ve kterém jsme byli ubytování a ve kterém jsem našel zalíbení. Malý přístav je kousek od toho hlavního. Vlevo ostrov Caprera, kde je pohřben Garibaldi.