Až na samotný konec léta jsem si musel posunout dovolenou, abych během srpna dokončil číslo našeho teoretického časopisu ACTA VŠFS, které vyjde v době 20. výročí založení naší univerzity. Sice jsem se již nedokázal zcela uvolnit od atmosféry zahájení nového akademického roku (spoustu věcí jsem musel vyřizovat i na dálku), ale i tak jsem si odnesl dost posilujících dojmů a získal cenné inspirace v přírodě, kterou jsem dosud neznal. Bizarní skály a neuvěřitelné čisté moře s nádhernými odstíny modré a zelené.
Foto 1: Hřbitov kousek od našeho hotelu v Palau. Neboštíci si zde červů příliš neužijí (nebo červi neboštíků). Rakve se dávají do betonových sídlišť pro mrtvoly. Ale je to celkem jedno, duše už tam stejně není. Vpozadí zajímavě koncipovaný moderní kostelík.
Foto 2: Květ jednoho z místních sulentů plodících "kaktusové fíky". Ale bacha na ně. Bodliny jsou horší než skelná vata.
Foto 3: Skály nad hosrským městečkem San Pantanelo, kam jsme podnikli první poznávací výlet.
Foto 4: Mimo jiné i protože, že v San Pantanelo probíhaly obroské trhy. Ve všech ulicích kolem centra. Ty další byly zaplněny auty a autobusy i ze vzdálenějších míst. Koupit zde lze skoro všechno.
(Pokračování)
RE: Loučení s létem v Sardinii/3: San Pantanelo | ih | 08. 10. 2019 - 01:28 |
![]() |
radimvalencik | 08. 10. 2019 - 09:50 |