Až na samotný konec léta jsem si musel posunout dovolenou, abych během srpna dokončil číslo našeho teoretického časopisu ACTA VŠFS, které vyjde v době 20. výročí založení naší univerzity. Sice jsem se již nedokázal zcela uvolnit od atmosféry zahájení nového akademického roku (spoustu věcí jsem musel vyřizovat i na dálku), ale i tak jsem si odnesl dost posilujících dojmů a získal cenné inspirace v přírodě, kterou jsem dosud neznal. Bizarní skály a neuvěřitelné čisté moře s nádhernými odstíny modré a zelené.
Foto 1: Sardinie před i pod námi. Jdeme na přistání.
Foto 2: Přelet na salinou těsně u letištní plochy.
Foto 3: Palau - městečko na severu s prvním přístavem, který na Sardinii vznikl. V překladu do češtiny něco jako Závětší. Občas fučelo i zde, všude jinde ovšem mnohem víc. V dálce je vidět pevnost nad městem. Těch je tu požehnaně.
Foto 4: Ještě v Palau, kousek od hotelu, jsem mohl obdivovat první útvary vyrobené větrem z větrající žuly. Podobné jsem dosud viděl jen Karkalalinských horách přes dvě stě kilometrů na východ od Kazaškého města Karaganda. Ale to už je několik let. Naproti, za modrým proužkem moře je jeden z největších ostrovů Madalenského souostroví, Caprera. Ještě o něm bude řeč.
(Pokračování)