Do výletů z letošní zimy zařazuji pár vzpomínek na léto u moře. Od Jadranského, Černého a Středozemního moře. Uschoval jsem si je na dobu krátkých a studených dní.
Jako už asi po desáté začínám v Istrii. Ve Slovinsku. V malém penzionu ve vinicích nad Koperem, ze kterého je vidět celý záliv Terstu, Dolomity, Julské Alpy, dokonce i Triglav. A také okolní hory včetně té nejvyšší istrijské – Vojak 1401 metrů nad mořem. V chorvatské části Istrie. Kousek od našeho penzionu. Tam, do okolí Vojaku, se letos chystám podniknout nejvíce výletů. Píšu v "mé Istrii". Už jsem zde asi po desáté a cítím se tu jako doma. Kdybych si mohl vybrat místo, kde bych chtěl žít, když ne u nás doma, tak právě zde. Ostatně sami uvidíte.
Foto 1: Pohled z převisu blízko kostelíka sv. Kirika nad Sočergou, slovinská vesnice u které je hojně využívaný přechod do Chorvatska. Viditelnost není nejlepší, ale v dálce lze tušit nejvyšší horu Istrie - Vojak.
Foto 2: Z převisu je vidět nádherné výhledy všemi směry. Samotné místo je kouzelné, roste zde velké množství vzácných květin. A není to tak daleko od našeho penzionu.
Foto 3: Vesnička pod námi je již na chorvatské straně.
Foto 4: A toto je kostel sv. Kirika se hřbitůvkem. Až sem lze pohodlně vyjet autem a zaparkovat. K výhledům je krátká vychzka 10 až 15 minut. Pokud pojedete ze Slovinska směrem na Buzet, nepřehlédněte malou odbočku těsně před Sočergou na sv. Kirika. Opravdu to stojí za to.
(Pokračování)