maxim 2:
Pane docente, děkuji za reakci.
Snad jen pár slov:
1) "Pokud jde o druhý moment, ten považuji za pozitivní; člověk by měl být celoživotně motivován ke vzdělávání a péči o své zdraví."
Lidé si většinou přejí být zdraví, takže motivace tady je - a určitě mnohem silnější než možnost odložit si odchod do důchodu a mít pak větší penzi. Přesto lidé často o zdraví nedbají anebo nemají tu vůli dělat to, o čem vědí, že by jim prospělo.
2) "...patnáctiprocentní zdanění výplat."
Zdanění důchodů rovná se jejich snížení, předpokládám, že uvažujete jen se zdaněním Vaší nadstavby. Pak by ovšem neplatilo, že by účastníci dostali to, co vložili. (V reálné hodnotě by to kvůli inflaci nedostali ani tak.)
Pokud by šlo jen o srovnání rozdílů mezi dožitím účastníků a průměrem, tak se mi zdá vhodnější individuální výpočet dávky. Koneckonců komerční pojišťovna by asi postupovala stejně a vzala by do úvahy zdravotní stav i další okolnosti, které statisticky ovlivňují dobu dožití.
3) "...k naprosto zásadnímu růstu role tvůrčích mezigeneračních týmů..."
No nevím. Většina lidí pracuje ve firmách nebo na úřadech.
Představme si např.účtárnu, kde jsou 4 účetní. Je běžné, že na takové účtárně najdeme lidi různého věku, t.j."mezigenerační" takové pracoviště typicky je. Věc pak stojí tak, že když nějaká pracovnice odejde do důchodu, na její místo nastoupí někdo jiný, což může být např.i absolvent(-ka). Pokud si odchod do důchodu odloží, volné pracovní místo nevznikne, protože v soukromé firmě bez dobrého důvodu někoho navíc zaměstnávat nebudou.
Nebo třeba vedoucí odboru na úřadě. Když neodejde do důchodu, někdo jiný nebude mít příležitost ke kariérnímu postupu.
Samozřejmě u těch profesí, kde je pracovních sil nedostatek, je přesluhování žádoucí - např.pro lékaře by možná mohl být Váš systém zajímavý.
Pro středního zdravotnický personál už asi méně - málo peněz, hodně práce na směny, často i fyzicky namáhavé.
Stejně tak je dnes např.nedostatek obráběčů kovů nebo řidičů. Vykonávat tyhle profese v důchodovém věku 65+ především kvůli fyzickému opotřebení organismu není tak snadné jako u lidí se sedavým zaměstnáním.
Odpovědí na tyto disproporce mezigenerační týmy asi nebudou. A ani se mi nezdá, že by tento stav byl dán nějak principiálně nedostatky současného systému.
Ten stav je myslím si především důsledkem toho, že zájem o studijní a učební obory se nekryje s požadavky praxe. Nějakou funkční cestu jak z toho ven zatím asi nikdo nevymyslel. Faktem je, že studijní obor "veřejná správa" je asi snažší cesta k diplomu i životem vůbec než studium strojního inženýrství. A trh práce v tomto ohledu dostatečně nefunguje.
Něco možná může časem vyřešit automatizace a digitalizace, na druhou stranu zase asi nové disproporce na trh práce přinese.