Hus a věda - k diskusi o seriálu

K textu F. Neužila o aktuálnosti kauzy HUS přišlo několik komentářů z nichž vybírám:

Odnrey:

No z textu pana Neuzila cisi...cesky nacionalismus, cetnost jeho adjektiv slova cesky zcela jasne prokazuje, komu je text urcen...ac slo o problem reformy cirkve a turecke hrozby, ktere posledni z velkych cisaru celil. Text nema s teorii vubec co cinit, jsou to takove bachorky pro produkty vzdelavaciho systemu realneho socialismu. Autorovi stranek doporucuji knihu Martina Heideggera o pojeti vedy, kde v kapitolach Logicky pojem vedy ci jeji hlavni charakteristiky, at je to matematizace, specializace, exaktnost, ale jeji provozni charakter ukazuje o cem veda je, ale v cem spociva jeji podstata. Coz temto prispevkum zjevne unika.

Maxim První:

Dnešní doba má mnoho společného s dobou mistra Jana z Husi.

Bludy církevního katolicismu konformně vyznáváné papežsky vládně sjednocenou Evropou (Kostnický koncil řešil v první řadě sjednocení dvojvládí vzdoropapežů) byly Husem kritizovány z hlediska logiky, která vždy vede k odhalení skutečné pravdy.

Dnes jsou bludy liberální ideologie konformně vyznávané snluvně vládně sjednocenou Evropou kritizovány těmi, kdo umí lodicky přemýšlet a jsou za to rovněž odsuzování.

..

Společnosti států Evropy stále konformně žijí v bludech postrádajících logiku ..., o historii, o socialismu a komunismu, o demokracii, právu a právním státu, o celém 20.století a současnosti ..

K tomu ode mne:

Protože druhý komentář vyjadřuje názory mě blízké, bude se věnovat tomu prvnímu, kde je několik věcí, k nimž považuji za vhodné se vyjádřit.

1. Problém češství:

Za normálních podmínek bych problém zvaný "češství" nepovažoval za nějak zvlášť aktuální. Tedy za podmínek směřování k rovnoprávným vztahům mezi národy. Bohužel EU se vydala cestou stupňování diskriminace slabších a trestání za vzdor. To už tady několikrát v historii bylo. A zkušenost říká, že když se takto doba "utrhne" (což se patrně stalo), diskriminace se stupňuje, i kdybychom se "češství" vzdali. Vztah k češství je v takovém případě obranný prvek.

Přeháním? Ale ne. Podívejte se, co říká Jakub Janda na svém profilu 9. června:

"Evropská unie jmenovala 43 nových šéfů svých delegací, defacto velvyslanců EU po světě.

Není mezi nimi ani jeden Čech.

Takhle vypadá úplný diplomatický debakl. Když stát na svou zahraniční politiku dlouhodobě politicky kašle, končí to takle.

Nemáme poprvé v historii žádné zastoupení v nejvyšším vedení EU, dodneška nemáme nominovaného komisaře či komisařku, nemáme stanovená preferovaná portfolia v Komisi jaká chceme, nemáme žádné europoslance jako členy zahraničního výboru EP (což není jako jediné chyba české vlády).

Nyní v nové vlně výměny unijních velvyslanců nemáme ani jednoho českého profesionála. V naší diplomacii pracuje spousta dobrých vlastenců - profesionálů, ale reálně vláda na zahraniční politiku dlouhodobě politicky kašle a tohle celé je výsledné vysvědčení."

Pro srovnání: Takto, tedy jako současné vedení EU, se v jednom z významných pokusů o integraci více národů do jednoho svazku (multietnického, multijazykového, multináboženského) nechoval ani Tito či později Miloševič, kteří vždy uplatňovali princip pozitivní pozitivní diskriminace a úzkostlivě dbali na reprezentativní obsazení všech federálních institucí. Proto také Jugoslávie fungovala tak, dobře, než bylo rozhodnuto ji likvidovat z pozice silnějšího po rozpadu bipolárního světa.[1]

Na Jakuba Jandu jsem reagoval: "To je hlavně debakl současného vedení EU. Tak pitomou politiku nedělal ani Miloševič. Trestat za projevení nesouhlasu s úplnými nesmysly. Mj. - opravdu "velká ztráta", že nebudeme mít dalšího teličku, který střílí do vlastní branky, který je pátou kolonou proti naší vlastní zemi. To je fakt škoda." Reagoval jsem takto pozdě večer, již jsem něco požil, ale stojím si za tím. Složení nové euroreprezentace je velký problém hlavně pro tuto euroreprezentaci, která posílá EU do velkých turbulencí. K tomu viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6995-eu-kvalifikovani-slouhove-dosli.html

2. Problém teorie:

Kostnický a později Basilejský koncil jsou velmi významné z hlediska vzniku vědy, resp. útvaru, který nazvýváme "teorií". A nejen to, jsou velmi cennou ilustrací toho, jakou roli může sehrát teorie ve vrcholném mocenském dění. Disputace se vedly s využitím a hlavně pochopením role logiky (Aristotelovy, která není tak vzdálena od matematické), měly jasný řád, respektoval se vztah obecných závěrů a empirie. Uvědomme si, že to bylo ještě v době, než vzniká novověká věda, jejíž vznik byl mj. iniciován potřebou "očistit" disputace od ne-vědy. Právě důraz na řadu atributů, z nichž se rodí věda, vedly k významnému posunu, což lze považovat zčásti za vítězství, z části za uznání Husových myšlenek na Basilejském konsilu a následně k vítěství těchto myšlenek dojednání Soudce chebského. Mj. kompaktáta byla nedávno potvrzena Benediktem XVI. (Ratzingerem) při návstěvě ČR. – Mj. úroveň racionální argumentace opírající se o rodící se vědu (jako skutečného nezávislého "soudce" právdivosti myšlenek) při diskusích v oblasti vrcholové politiky tehdy dosahuje úrovně, o které si současní političtí čachráři mohou nechat jen zdát. Tím ovšem zřetelnější byla iracionální selhání, kterých se tehdy katolická církev dopouštěla. V tomto smyslu se Neužilovo pojednání o Husovi bezprostředně týká vědy, resp. dobré teorie.

3. Problém Heideggera:

Při vší úctě k Heideggerovi a inspirativnosti jeho díla bych zrovna jej za autoritu v oblasti takových atributů vědy, jako je "matematizace, specializace, exaktnost" příliš vážně nebral. Pravda, snažil se matematiku studovat, ale moc mu to nešlo, matematikem nikdy nebyl a ani neuměl používat její aparát. Proto také vynikající myšlenky o času nahlížené filozoficky podnětným způsobem uchopenou kategorií "dasein" (přítomné bytí jako trvání okamžitého bytí, obsahují zpřítomňování minulého při vztahování se k budoucímu) zůstaly v jeho pojetí vyřčeny bez přímé konfrontace s tehdejším poznámím fyziky (např. jeho nejslavnější práce "Bytí a čas" vychází až s určitým odstupem od publikování nejdůležitějších Schrödingerových poznatků, jejichž význam pro pojetí "bytí a času" Heidegger nikdy dostatečně nereflektovat).