Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2:
Pane docente,

počítat průměrnou dobu dožití u mužů a žen jako prostý artimetický průměr dvou čísel je chyba, protože poměr můžů a žen v populaci není 1:1 a ve věku 65 a více to už neplatí ani přibližně.

Na webu czso.cz jsem si našel, že: "Z věkové struktury vyplývá, že v České republice připadá na 1 000 mužů ve věku 0-14 let 947 žen, 15–64 let 978 žen a 65 let a více 1 511 žen.".

Poměrně velké rozdíly v délce dožití jsou i podle krajů (u mužů asi 4 roky) a rozdíly podle vzdělání jsou ještě větší (V ČR dle OECD patří k nejvyšším).

To naznačuje, že propočet by musel být hodně individualizovaný, jinak by na tom stát mohl prodělávat.

Podle mne pokud by Vámi navrhovaná nadstavba byla skutečně dobrovolná (a nebylo by to jen fingované prodloužení důchodového věku kdy by ten, kdo by se "dobrovolně" nezúčastnil, dostal jen hodně malý a nedostatečný důchod), dalo by se očekávat, že účast v nadstavbě by volili hlavně lidé zdraví a spíše ti nemanuálně pracující s vyšším vzděláním.

Tedy spíše ti, u kterých se dá očekávat delší doba dožití, než je průměr. Pokud by se ale dávka počítala z průměru a tito lidé by ji brali déle, dostali by více, než vložili.

Sice nevíme, jaká bude struktura potřeb za x let, ale i tak můžeme konstatovat jisté riziko, že zájem o nadstavbu by se nemusel krýt s potřebou pracovních sil podle profesí na trhu práce.

Mohlo by tedy docházet i k tomu, že u určitých profesí (různé administrativní pozice, kde lze v pohodě přesluhovat) by docházelo k nárůstu přetlaku a problémům s umísťováním absolventů. U jiných profesí by se naopak nedostatek pracovních sil nevyřešil (profese manuální nebo náročné a stresující, kde by o přesluhování nebyl zájem nebo by nebylo možné ze zdravotních důvodů).