maxim 2:
Dále to nebude rozebírat, neboť se chci vyjádřit ještě k jedné věci, a to k článku pana doktora Neužila, na který jste odkázal. Znám ten článek a také vím, že jste ho uveřejnil na pokračování ve svém časopise.
Je to sice trošku off topic, ale k článku PhDr.Neužila se vyjádřím podrobněji. Podle mne neměl být nikdy uveřejněn, protože je zásadním způsobem chybný.
Text je velmi dlouhý, ale primárně má být o článku prof.Bortkiewicze z roku 1907 "Zur Berichtigung der grundlegenden theoretischen Konstruktion von Marx im dritten Band des Kapital".
Pan doktor Neužil se totiž domnívá (stejně smýšlel pan dr.Heller), že prof.Bortkiewicz je hlavní arcilotr, který podkopal Marxovu teorii hodnoty, když upozornil ve svém článku na chybu při modifikaci hodnot na výrobní ceny v 9.kapitole 3.dílu Kapitálu.
Skutečnost je ovšem jiná - prof.Bortkiewicz problém transformace vyřešil, i když jen na velmi jednoduchém modelu prosté reprodukce se 3 odvětvími, t.j.marxistické teorii hodnoty v podstatě pomohl.
PhDr.Neužil se snaží v článku prof.Bortkiewicze (profesor statistiky a ekonomie na Berlínské univerzitě v době, kdy tento titul ještě něcoi znamenal) nalézt školácké chyby a s nezdolnou sebedůvěrou se mylně domnívá, že se mu to podařilo.
Hlavní linie argumentace PhDr.Neužila jsou tyto:
1) Na str.29 odkazovaného textu píše: "B. ... předpokládá též, že ve všech třech výrobních odvětvích je stejná organická skladba kapitálu".
Na základě toho pak po mnoha a mnoha stranách textu dochází k závěru, že "Šťastně nalezená a elegantně formulovaná kvadratická rovnice, při jejímž odvozování se tak pěkně daří eliminovat neznámou „y“, se nakonec ukazuje být vhodná pouze na „dvě věci“, jak praví známé lidové pořekadlo.".
Faktem ovšem je, že předpoklad stejné organické skladby kapitálu je blud způsobený chybným překladem článku do češtiny.
2) Pan doktor Neužil má jednak problémy se středoškolskou matematikou a dále nepochopil, co je to transformační koeficient (označovaný x,y,z) a následně tedy nechápe ani průměrný transformační koeficient za odvětví.
Proto na straně 34 píše: "Naopak: namísto jedné neznámé z máme ve třech rovnicích další tři neznámé z1, z2 a z3..." a vyvozuje z toho, že "...čímž se odhalují hranice aplikovatelnosti matematických metod na zkoumání procesu přetváření hodnot ve výrobní ceny čili zespolečenšťování produktivních kapitálů a jimi vyrobených nadhodnotových mas, zvláště když se tyto metody omezují na postupy klasické algebry.".
Pan doktor Neužil na téma opakovaně publikuje. Argument 1) uznal (jakkoli v dalším svém spisku na téma Bortkiewicz chybu překladu nezmínil), to, co je uvdeneno v bodě 2) nepochopil dodnes.