michael kroh: Kdo si přivlastňuje nadhodnotu? Je třeba rozlišit formálně právní a ekonomické hledisko. Formálně právně si ji přivlastňuje vlastník (vlastníci)výrobních prostředků (podniku služeb, soukromého výzkumu či školy atd.). Je to ta nadhodnota, kterou určily společensky nutné podmínky práce měřené spotřebovaným pracovním časem. Vlastník je ovšem povinen zaplatit daně, příspěvek na sociální zabezpečení atd., čímž si fakticky určitou část nadhodnoty přivlastňuje stát. Dále to mohou být privilegované části zaměstnanců, placených nad rámec hodnoty jejich pracovní síly, v podobě zvláštních odměn, bonusů atd. Část nadhodnoty je určena na investice do výrobního zařízení, případně do výzkumu a vývoje (nad rámec odpisů) atd. Na rozdíl od doby Marxe je dnes všechno regulováno zákony, vlastník si už nemůže dělat, co chce. Poznámka o nutnosti zahrnout do vzorce hodnoty i nehmotný kapitál je správná. Doba se změnila. Nadhodnota nevzniká jen v inovacích - ale i vývoj je práce a důležité je, kdo si přivlastňuje jeho výsledky (bohužel často i druhá či třetí generace po vynálezci či vlastníkovi, v tom případě je to už renta). Problematika by zasluhovala podrobnější výklad, diskuse je v tomto směru poněkud zploštělá.