maxim 2:
K pasáži: "Například – pokud by kapitalistická výroba nevstoupila do zemědělství a nezvýšila nejen produktivitu práce v tomto odvětví, ale zásadním způsobem i produktivitu půdy, umírali bychom při současném počtu obyvatelstva hlady."
Je tedy zemědělec-podnikatel vesměs kapitalista ?
Myslím si, že byste měl být opatrnější: kapitalistická výroba do zemědělství vstoupila především tak, že tomuto oboru poskytla své produkty. Právě tohle bylo také (možná převažujícím, alespoň v Evropě) důvodem ke zvýšení produktivity práce.
To samo o sobě ale, myslím si, nemusí znamenat, že tento sektor se stal (alespoň v převážující míře) "kapitalistický" !
Dřevorubec-podnikatel se také nestane kapitalistou tím, že používá motorovou pilu.
Dle namátkou vygoogleného článku (https://www.kurzy.cz/zpravy/410385-eurostat-cesko-si-drzi-prvenstvi-v-prumerne-rozloze-farem-v-eu-zaostava-v-jejich-modernizaci/) např.většinu zemědělských prací v Evropě obstarávají rodiny. Dle článku v Evropě v zemědělstyví pracuje 22,2 miliónu lidí a z toho 20,2 miliónu jsou buď majitelé podniků nebo členové jejich rodin. V Polsku dokonce 90% objemu práce v zemědělství obstarávají rodiny.
Takhle by kapitalistický sektor zrovna vypadat neměl, nemyslíte ?
Z této situace vybočuje Česká republika, která má i prvenství ve velikosti farem. V ČR v zemědělských podnicích pracuje jen 25,8% rodinných příslušníků. Mohli bychom tedy možná konstatovat, že zemědělství v ČR je "kapitalističtější" než v ostatních státech západní a střední Evropy. A paradoxně je to nepochybně důsledek kolektivizace v období budování socialismu.
No a jaký z toho může být závěr ? Třeba ten, že v rámci kapitalistického systému může v různých odvětvích docházet k růstu produktivity a využívání technických inovací i bez toho, aby v nich působící subjekty odpovídaly charakteristikám, typickým pro kapitalistický způsob podnikání.