Ad Kroh: Co je to kapitalismus?/1

Míša Kroh na svém blogu otevřel 5. března nesmírně zajímavé téma: Co je to kapitalismus?

Viz: https://michaelkroh.pise.cz/25-tajemstvi-kapitalu-ii-1-co-je-kapitalismus.html

A otevřel tím i diskusi, která na stránkách jeho blogu začala velmi nadějně.

Uvedu některé nejdůležitější myšlenky M. Kroha. Jednak proto, že jsou hodnotné a vycházejí z přesného definování pojmů (které je vždy základem diskuse, jež má pohled na realitu posunout o kousek dál), jednak proto, že z hlediska pochopení současných změn a orientace se v těchto změnách má dané téma zásadní význam. K tomu přidám i některé podnětné myšlenky těch, kteří do diskuse také vstoupili. Svůj pohled na věc odliším barevně. Takže zde je moje úvodní stanovisko, které pak budu rozvíjet průběžně v reakci na to, co M. Kroh a další píšou.

Moje úvodní tvrzení:

Jak funguje kapitál, resp. kapitalistická výroba?

Jedná se o rozšířenou reprodukci kapitálů v konkurenčním prostředí, kdy cílem vlastníka kapitálu je získat co největší podíl na trhu díky reinvestování zisku dosahovaného zvyšováním efektivnosti výroby prostřednictvím inovací. Rozšířená reprodukce kapitálu se neomezuje jen na odvětví, ve kterém určitý kapitál působí, ale je spojena s diverzifikací podnikatelských aktivit a jejich pronikáním do dalších odvětví, v nichž daný kapitál ještě nepůsobil.

Zásadní otázka: Která odvětví musí projít startovním obdobím technologického pokroku v podobě kapitalistické výroby a která nemusejí? Otázka je položena z hlediska toho, co říkal Lenin: Nový systém musí zvítězit nad starým především vyšší produktivitou.

Nyní již k tomu, co píše M. Kroh. Začnu připomenutím některých definic, které poctivě vypsal a interpretoval:

Z textu M. Kroha:

Nejrozšířenější Wikipedie nám říká, že "kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví  a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku. Akumulací (části) zisku vzniká kapitál, který je znovu investován do výroby za účelem navýšení zisku. Vyskytuje se však více pojetí kapitalismu závisející na historické době a osobě, která jej používá. Termín také zpravidla nezahrnuje jen ekonomický, ale i společenský a politický význam."...

Další zajímavou definici předkládá Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích nakladatelství Diderot (4. svazek, Praha 199, s. 44). "Ekonomický systém založený téměř výhradně na soukromém (tj. nestátním) vlastnictví, na relativně volném trhu a prodeji pracovní síly soukromým zaměstnavatelům. Pro původní kapitalismus je charakteristická výroba pro zisk, nízká státní kontrola soukromého vlastnictví a politická moc kontrolovaná politickou elitou... Následným vznikem společností sociálního blahobytu se změnily znaky kapitalismu natolik, že je vhodnější označovat moderní západní společnosti spíše jako industriálně demokratické než jako kapitalistické."...

Ilustrovaný encyklopedický slovník z roku 1981 uvádí ve svém druhém díle definici kapitalismu takto: " Společensko-ekonomická formace, založená na soukromém vlastnictví výrobních prostředků a na vykořisťování námezdní práce kapitálem." (Ilustrovaný encyklopedický slovník, díl druhý, Academia, Praha 1981, s. 90).

K tomu moje poznámka:

Všimněte si určité odlišnosti mezi tím, čím jsem předznamenal svou prezentaci spojenou s komentováním textu M. Kroha, a tím, co M. Kroh píše. Záměrně jsem se nepustil do mnohem obtížnějšího či komplexnějšího problému – odpovědi na otázku, co je to "kapitalismus". Záměrně jsem se věnoval vymezení toho, jak funguje kapitál, což je dle mého názoru otázka jednodušší.

M. Kroh pokračuje:

Některá vymezení směřují ke ztotožnění kapitalismu s tržní ekonomikou obecně, což je i přes velkou míru shody nepřesné a zavádějící. Ani důraz na soukromé vlastnictví výrobních prostředků nezachycuje přesně specifiku kapitalismu oproti jiným (předchozím) systémům.

Než přejdeme k pokusu o vlastní vymezení kapitalismu, musíme rozlousknout kardinální problém: co je a co není kapitalismus.

K tomu moje poznámka:

S tím lze souhlasit, resp. uvedené upřesnění lze jen a jen přivítat.

M. Kroh pokračuje:

/Marx si byl/ vědom, že jevy jako zisk, podnikání, kapitál nejsou vynálezem kapitalismu, ale vznikly dávno před ním už v antické společnosti a rozvíjely se i v období feudalismu. Nešlo však o klíčový podstatný prvek společnosti, její základní ekonomický vztah. Základem ekonomiky otrokářské i feudální společnosti bylo zemědělství a s ním spojená držba půdy, na které pracovali otroci nebo později poddaní. Kapitalismus je spojen teprve s nástupem průmyslové výroby.

K tomu moje poznámka:

Vypadá to naprosto logicky. Tak logicky, že ani není zřejmé, co by k tomu bylo možné dodat. Přesto však upozorním na jeden důležitý moment. Ano, je pravda, že kapitalistická výroba se stává dominantní teprve po té, co se jí podařilo nastartovat odvětví průmyslu, kdy se z řemesel (v té době cechovně spoutaných) stala poprvé v historii vývoje lidstva oblast dynamicky se rozvíjející na bázi inovací. Nikdy dříve lidstvo takovou intenzitu (a dodnes se zvyšující intenzitu) inovačních procesů a šíření inovačních vln nezažilo. Velmi přínosné jsou na toto téma práce J. Schumpetera (který důsledně odděloval pozici podnikatele jako inovátora od pozice kapitalisty jako vlastníka finančního kapitálu, s čímž nemusíme souhlasit, ale i jeho pohled je nutné brát v úvahu) a zejména pak F. Braudela (jeho skvělou přednášku přetavenou do knížky "Dynamika kapitalismu", kterou lze sehnat v antikvariátech i knihovnách). Každopádně se nabízí otázka: Zůstává kapitalistická výroba omezená jen na průmyslovou výrobu, nebo zde jen vznikla a začala se šířit i do jiných odvětví, například zemědělství či služeb?

Myslím, že se jedná spíše o otázku řečnickou, na kterou je odpověď zcela jasná. Všimněme si, že všude, kam kapitalistická výroby vstoupila, tam odstartovala nesmírně dynamický proces inovací, který vedl ke vzestupu daného odvětví. Například – pokud by kapitalistická výroba nevstoupila do zemědělství a nezvýšila nejen produktivitu práce v tomto odvětví, ale zásadním způsobem i produktivitu půdy, umírali bychom při současném počtu obyvatelstva hlady. Tím nechci pět pouze chvalozpěvy na kapitalistickou výrobu, ta – slovy klasika "vymknuta z kloubů" – dokáže i "šílet", tj. mít devastující účinky.

Otázka však zní: Jsou některá ekonomická odvětví, která mohou dosáhnout vysoké technologické úrovně, aniž by musela projít nějakou obdobou kapitalistické výroby? – Berme tuto otázku jako pracovní, nikoli jako ideologickou.

(Pokračování)