Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2:
Z filosofickým pozic materialistického monismu (dnes zpravidla formulovaného jako fyzikalismus) je teze o nenahraditelnosti člověka neodůvodnitelná.

Ale zajímalo by mě, pana docente, jak jste přišel na to, že "Je příznačné, že ti, kteří nejvíce urputně trvají na "zbytečnosti člověka" v našem světě, kterého "snadno nahradí umělá inteligence", se vyznačují tím, že mají schopnost PŘESAHU nerozvinutou či atrofovanou. Nedokážou si alternativu vytvořit, představit si ji, interpretovat.".

Když pominu příslovce "snadno" (které do tvrzení přidává "zadní vrátka" umožňující únik tvrzením, že AI sice člověka nahradit může, ale nikoli "snadno") a tezi o "zbytečnosti" (která do tvrzení zavádí nejasný teleologický kontext), pak mi Vaše tvrzení připadá poněkud kontradiktorické: vždyť alternativu k současnému stavu s člověkem na vrcholu představuje právě pokročilá AI. A tuto alternativu si neumí představit kdo ? Inu právě ten, kdo zastává tezi o nenahraditelnosti člověka.

No a jak víme z minulosti, podobné podceňování nových technologií se zpravidla ukázala jako mylná - například běžný názor z devadesátých let 19. a začátku 20. století, že ty čmoudící roztřesené a pomalé vehikly koně nikdy nenahradí.

Mimochodem - Egon Bondy, který se hlásil k marxismu, ve svém eseji "Juliiny otázky" vyslovil myšlenku, že se vznikem člověka se ve vesmíru objevila racionalita a etika jako jakási nová kvalita, nová úroveň reality.

Bondy současně tvrdil, že člověk, coby "trávicí trubice s navěšeným pohlavním ústrojím", představuje stálý svár mezi touto novou kvalitou a svou biologickou podstatou a že se tedy tato nová kvalita nemůže na biologickém substrátu dále rozvíjet.

Další stadium ve vývoji vesmíru by podle Bondyho měla představovat právě umělá inteligence a člověk je ve vývoji vesmíru jen ten mezičlánek, který ji má sestrojit.

Ale to jen tak na okraj.