Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: OSVČ jsou samostatná kapitola. I mezi nimi jsou rozdíly, ale typické chování je platit do sociálního pojištění co nejméně a peníze si "ulévat" bokem. Vzhledem k nastavení pravidel je to pochopitelné, ovšem penze jim to nezajistí, po pár letech v penzi jim úspory dojdou a problém se opakuje. Krom toho tak unikají solidaritě, která je v určité míře v penzích nezbytná (i když ne tak velké jako jsou současné redukční hranice v prvním pilíři).
Variace penzí podle počtu dětí i když to vypadá lákavě velký smysl nemají. Když už zvýhodnit rodiče, tak v době, kdy děti mají, např. zápočtem náhradních dob nebo snížením sociálního pojištění pro částečné úvazky pečujících o malé děti.
Osobní účty mají smysl z hlediska účetního (virtuální akumulace příspěvků), nikoli v tom smyslu, aby si tam účastníci skutečně spořili kapitálovou rezervu. Kromě případné rezervy na demografické a makroekonomické turbulence penzijní systém sociálního pojištění žádné rezervy nepotřebuje.
Výsluhy jsou pěkný benefit, ale zakládá značnou nerovnost mezi profesemi, které je mají a těmi, kde dostupné nejsou.