Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2: Děkuji za reakci.

Ad 1)
Drobná poznámka - u Vaší první řady máte chybu, řada 2,4,6,8,10 dává dohromady 30, asi jste tedy myslel 2,4,6,8.

Na otázku, po kolika letech se příjmy vyrovnají lze odpovědět snadno - ve dvacátém roce již budou stejné (20 let je doba, kdy se ve Vašem příkladu "protočí" příjmy od absolventů na špatné univerzitě).

Problém je ovšem v tom, že příklad je, stejně jako ten můj, nereálný. Např.není reálné, že by příjem absolventa horší univerzity nerostl vůbec. Poměr příjmů mezi absolventy v průměru také asi nebude po pár letech 1:10. V jednotlivých případech to tak jistě být může, ale je otázka, zda pokud by k tomu došlo by to byl důsledek jen lepšího vzdělání.

Váš kolega zde tuším psal o závazku cca 55000,- Kč na rok studia. Ve výsledku tedy z toho asi nebude částka, kterou by bylo potřeba splácet 20 let. Spíše se dá čekat, že část studentů částku uhradí hned a zbylí budou mít zájem splatit i rychleji než bude požadováno, aby je závazek v budoucnu nezatěžoval (až budou např.žádat o hypotéku, apod.). Nějaká část závazků by tedy asi motivační funkci vůbec neplnila.

Dále je třeba vzít v úvahu, že i při funkčním motivačním mechanismu by nějaký rozdíl v příjmech škol z titulu příjmu absolventů sám o sobě ještě nemusel znamenat motivaci - vždy je nutno posuzovat náklady (na případnou změnu) a výnosy.

K posouzení toho, zda by Váš systém mohl plnit zamýšlenou funkci, by bylo nutno provést modelové výpočty s nějakými reálnými čísly a srovnat různé scénáře. (To by možná mohl být námět na práci pro nějakého studenta.)

****

Ad 2)
Příjem nezávisí jen na kvalitě poskytnutého vzdělání. Např.se liší podle oborů, ale třeba i regionálně podle místa výkonu práce. Absolvent pedagogické fakulty, který půjde učit na ZŠ, bude mít pravděpodobně menší příjem než ten, který si najde místo v bance. Stejně tak absolvent pracující v Ostravě bude mít v průměru asi nižší plat než jeho kolega z Prahy. Lékař, který odejde do Německa, bude mít asi větší příjem než lékař v Mostě. Nic z toho ale vůbec nemusí být přímým důsledkem kvality vzdělání. Koneckonců píšete stále o inovacích a např.vědci sice na ulicích nežebrají, ale zpravidla ani nepatří k příjmové špičce, i když co se týče úrovně vzdělání by na špici být měli. A naopak - nejbohatší lidé zpravidla nejsou ti úplně nejvzdělanější.

Podle mne příjem může být jen jeden z ukazatelů o kvalitě školy a spíše asi ne ten hlavní.

****

Ad 3)
Ono je otázka, jak velká část studentů požaduje kvalitní vzdělání a jak velká část studentů chce jen dostat diplom (a byli by ochotni si za něj třeba i připlatit). Aféry z poslední doby ve věci diplomových prací politiků (nejnověji bývalý hejtman JUDr.Hašek) svědčí o tom, že těch druhých nemusí být vůbec málo.

Z jiných oborů víme, že tržní prostředí spíše než kvalitu generuje kvantitu v podobě levných uzenin z drůběžího separátu a masa z nemocných krav.