U Antálie: Moře a velehory/3

Poslední vzpomínku na žhavé léto jsem si schoval až na dobu příchodu jara. Vlastně – není z léta, ale přelomu října a listopadu. Z místa kousek od Antálie v Turecku. Ale slunce tam pálilo a moře bylo na koupání ještě teplé víc než dost. Moc jsem si ho neužil, konference byla nesmírně zajímavá a diskuse probíhaly neformálně až pozdě do noci. V přiměřené míře jsme při nich popíjeli pivo víno i vodku. Podařilo se mně zde najít několik velmi zajímavých odborníků na otázky, které mě zajímají. Jeden z nich před pár dny navštívil zasněženou Prahu. Právě s ním jsem se prošel od Strahovského kláštera až do centra Prahy. Vynikající odborník na analýzu rovnováhy v různých systémech penzijního pojištění. Jeho přednáška u nás na VŠFS stála za to.

Okolí Antálie je nádherná část země. Kousek od moře (asi jako z Popradu na Štrbské pleso) jsou hory se stejnou nadmořskou výškou jako Tatry, některé vrcholy dokonce přesahu 3000 metrů nad moře.

Foto 1: Příroda zblízka i zdálky.

Foto 2: Takhle vypadá pobřeží s horami.

Foto 3: Na kraji hor.

Foto 4: Kousek od hotelu. Tak rád bych se pustil do hloubky hor a vyzkoušel si jejich výšku. Program konference byl náročný, tak rychle zpět, aby mně něco neuteklo.

(Pokračování)