Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Článek TEORIE DNEŠKA: K financování VŠ-4/90
Komentáře k článku: TEORIE DNEŠKA: K financování VŠ-4/90
maxim 2: Dobrý den, pane docente.
Možná je to mírně off-topic, ale rád bych si ujasnil základní myšlenku Vaší reformy:
Studentovi vznikne ke škole závazek - jen pro příklad, dejme tomu, že při řádném ukončení školy to bude částka v celkové výši 200000 Kč.
Výše této částky (závazku) je jednoznačně dána (např.smlouvou mezi školou a absolventem) a tato výše na budoucím příjmu absolventa nezávisí.
Absolvent tuto částku splácí nějakým procentem z příjmu. Na výši příjmu tedy závisí až výše jednotlivých splátek a tedy také doba splácení (u absolventa s vyšším příjmem budou splátky vyšší a tedy splatí dříve). Závazek není úročen, celková částka, kterou absolvent zaplatí, bude vždy jen oněch např.200000 Kč.
Motivační prvek pro školy má spočívat v tom, že absolventi s vyššími příjmy budou škole posílat vyšší splátky a uhradí závazek dříve.
Pochopil jsem tu věc správně ? Děkuji za odpověď, stačí jen stručně např.potvrdit, že je to skutečně tak.
radimvalencik: Ano. Pochopil jste to správně.
Tím, že ho uhradí dříve v nominální hodnotě, odvedou i větší reálnou částku.
Motivační efekt se pochopitelně zvýší tím, že splácení bude napojeno na jednotný evidenční systém (ten bude jen evidovat), takže bude jasné v různých statistických průřezech, jak si vedou absolventi stejných oborů, ale z různých vysokých škol.
maxim 2: Děkuji za odpověď.
Celá konstrukce se mi (mimo jiné) zdá dosti problematická právě s ohledem na zamýšlený motivační efekt.
Jak už jsem uvedl někdy v loňském roce v diskusi s diskutujícím "Honzou", celou věc nelze posuzovat jen na případu jednoho absolventa a říci si, že je výhodnější peníze od něj dostat dříve.
Po určité době provozu systému se totiž finanční toky od absolventů ustálí a pak by nás mělo zajímat, kolik penez celkově za nějaké období (např.ročně) škola z tohoto zdroje dostane.
Pro školu bude přece důležitý právě celkový příjem z plateb od absolventů než to, z čeho se skládá - zda z větších jednotlivých částek od menšího počtu absolventů (v případě vyšších příjmů) nebo z meších částek od většího počtu absolventů (v případě menších příjmů absolventů).
Jelikož mi diskutující "Honza" na to uspokojivě neodpověděl, zkusím to ilustrovat na příkladu pro případ, že by moje námitka nebyla pochopena.
Dejme tomu, že máme dvě vysoké školy - školu A a školu B. Každou školu ročně opustí jeden absolvent a na jeho místo přijde nový student. Absolventovi při ukončení studia vznikne závazek 10 peněžních jednotek. Absolventi A budou mít tak velký příjem, že závazek splatí za rok. Absolventi B budou mít příjem poloviční a budou tedy splácet dva roky.
Jak to bude s příjmem škol od absolventů ?
Škola A získá v prvním roce 10 jednotek (splatil první absolvent), ve druhém roce 10 jednotek (splatil druhý absolvent), atd, i každý další rok získá 10 jednotek.
Škola B získá v prvním roce 5 jednotek (první splátka prvního absolventa), ve druhém roce už také 10 jednotek (poslední splátka prvního absolventa + první splátka druhého absolventa), atd. I škola B získá počínaje druhým rokem každý další rok 10 jednotek, vždy od dvou absolventů (poslední splátka prvního a první splátka dalšího absolventa).
Jak tedy vidíme, v uvedeném příkladu počínaje druhým rokem dostávají obě školy od absolventů shodně 10 jednotek a to bez ohledu na výši jejich příjmů.
Uvedená čísla jsou samozřejmě nereálná, slouží pouze pro demonstraci. Nicméně je z toho vidět, že po určité době náběhu dojde k ustálení finančních toků a na příjmu absolventů přestane záležet. "Efekt náběhu" by se dal zachovat ročním navyšováním částky, kterou by museli absolventi splácet.
Pokud bychom se chtěli více přiblížit realitě, museli bychom již počítat s nějakými reálnými čísly. Jak by to dopadlo nevím, ale příklad ilustruje, že motivační efekt se po určité době náběhu systému může reálně vytratit.
Takže mám k tomu dotaz - máte nějaké propočty, které by motivační efekt dokládaly výpočty s reálnými nebo předpokládanými parametry ?
radimvalencik: Vaše úvaha je zajímavá, ale není zcela přesná, a to ze dvou důvodů.
Jakmile budu mít trochu času, napíšu. Ale už tak mám práci odloženou na víkend. Měli jsme totiž u nás vzádnou návštěvu - skvělého odborníka z Turecka na penzijní systém. Protože jsem ho k nám vylákal, musel jsem se mu věnovat. Stálo to za to, ale teď musím dohánět resty.