jaroslav tichý: Teoreticky jsou možné 3 varianty příčiny vzniku této ukrajinské provokace, a to: 1/ blížící se volby na Ukrajině a Porošenkova minimální šance v nich uspět. Snahou může být volby ze strany Porošenska odložit (viz výjimečný stav v zemi) nebo docílit "výrazného vojenského úspěchu" (obsazení Donbasu či likvidace kerčského mostu apod.). 2/snaha "vyrazit z někoho na Západě" nějaké další peníze, které Ukrajina "potřebuje pro boj proti ruské agresi", protože je ekonomicky na dně ačkoliv 3/ je velmi pravděpodobné, že celá provokace byla provedena s vědomím (či dokonce z podnětu) amerických neoconů. S ohledem na horšící se jejich situaci v USA, stejně tak na malou pravděpodobnost znovuzvolení Porošenka a na stále se zvětšující odlišnost vývoje v EU od dosavadního stavu, může to být jedna z posledních příležitostí, jak rozpoutat válku s Ruskem. Nejprve mezi Ukrajinou s americkými poradci a Ruskem, do níž by následně vstoupily USA (Trump by k tomu byl neocony dotlačen). Ačkoliv tedy nelze (zatím) vyloučit žádnou z variant, ta první z nich se zdá být nejpravděpodobnější. Neznamená to ale, že nemůže za současného vývoje přerůst do varianty č. 3/. Přispěla by totiž mimo jiné k řešení jinak prakticky neřešitelných ekonomických problémů USA. Jinak do nebe volající až směšné lhaní je v současnosti považováno za standardní normu chování v mezinárodních vztazích, lže-li ovšem ta jedině správná strana. O nějakém jednotném metru při posuzování srovnatelných událostí ve světě nemůže být ani řečí. Lze však v poslední době registrovat to, že politici v západní Evropě začali chápat, že bojištěm by byla opět Evropa vč. jejich zemí, čemuž se snaží při technické úrovni současných zbraní vyhnout. Kéž by se tyto zcela racionální obavy přenesly ze západní Evropy i do hlav mnohých našich "politiků", kteří stále dostatečně nechápou, jaké politické procesy ve světě probíhají a jaká z nich rezultují nebezpečí, a to i pro ně a jejich rodiny samotné.