Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: Zdravotní pojištění nedostanou zdravotní pojišťovny v podobě procenta odvodu přímo, ale dostávají "risk-adjusted" částku odpovídající rizikovému profilu příslušné skupiny pojištěnců. Bez toho nemůže systém více pojišťoven fungovat.

Ale jde to, aby se prostřednictvím nadstavby financovala jedna z forem předplaceného programu, tedy jeden z balíčků předplacených služeb, mohl by mít hezký obchodní název, třeba "Aktivní senior". A kdyby stát chtěl, mohl by to u účastníků nadstavby podpořit tím, že by jim třeba polovinu sazby zdravotního pojištění (daně) odpustil, pokud by si za to koupili tento balíček. To už se dá udělat v zásadě jakkoli.

karel mayer: Takže je to zase trochu jinak, nu dobře. Jsem rád, že jsem zase o něco chytřejší. Tak, jak je to nyní vysvětlováno, jde v podstatě o systém školného, placeného po skončení studia a to tak dlouho, dokud „školní dluh“ není studentem škole splacen. Tohle mě napadlo také, ale nechtěl jsem tomu věřit (autora jsem pokládal za levicového, tedy za někoho, kdo nepodporuje selektivní přístup ke vzdělání podle majetkových poměrů studenta). Jde totiž v podstatě o to samé, jako „bankovní půjčka na studium“ s tím, že „bankovní dluh“ by byl splácen bance, a ne škole. No prosím. V tom případě ale nechápu, proč se tento systém presentuje jako nějaká naprosto revoluční reforma (školné funguje i v jiných státech a spíše těch „kapitalističtějších“).
Pokud vím, mluví se vždy o „odvětvích produktivních služeb“, tzn., že nejde jen o školství (kde je to asi nejjednodušší), ale např. i o zdravotnictví a lázeňství, a možná i některá další odvětví služeb. To tedy znamená, že na pobyt v lázních nebo snad i v nemocnici, si nebudu muset „brát bankovní půjčku“ (?), pokud ji budu potřebovat (i zde se tedy zavádí systém selektivního přístupu ke zdraví), ale budu to splácet přímo nemocnici nebo lázeňskému zařízení příslušnou srážkou ze mzdy. No prosím, proč ne, ale dtto jako u školného.
Osobně to vnímám jako krok zpět a rozhodně to nelze pokládat za něco moderního, progresivního.