Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

michael kroh: Vytýkat něco Marxovi je vždy ošidné, protože je nutno jeho myšlenky chápat v kontextu doby jejich vzniku. Ale popořádku.
Ad 2) Inovace není produktem soutěže, nedá se naplánovat, jak správně říkáš. V dějinách spousta klíčových inovací vznikalo bez soutěže, v podmínkách kooperace, v zájmu zachování a rozvoje lidského rodu. Ani vynález spalovacího motoru, auta, žárovky atd. nevyvolala konkurence. Konkurence není dostatečně silnou motivací pro inovace, v podmínkách monopolu může jít i o vyloženě protiinovační aktivity. Nejvíce se tlak soutěže projevuje ve vojenství, a to zrovna není odvětví "produktivních služeb". Dále chci poukázat, že inovace nejsou jen technické, ale i organizační. Ty druhé často otevírají dveře pro uplatnění inovací technických.
Co se týče socialismu, ten byl neustále pod existenčním konkurenčním bojem. Teoreticky by proto měl inovovat o sto šest. Příčina zaostávání je proto jiná, a spočívá jednak v nízké motivaci inovátorů, a také v tom, že přílišný důraz na autarkii a extenzivní rozvoj vyčerpával kapacity, a pro vývoj jich nebylo dost.
Ad 3) Souhlas. To samé jsme s J. Hellerem, M. Formánkem a P. Flekem tvrdili už koncem 70. let, tj. v éře hluboké normalizace. Používali jsme ovšem opatrnější slovník.
Ad "průmyslová základna". Marx tohle nemohl domyslet ve své době, průmyslová revoluce byla teprve v chodu. Jen to geniálně vytušil. Nicméně ani dnes ještě nejsou vytvořeny podmínky pro nastolení zcela odlišné materiální základny společnosti. Průmysl bude dominovat ještě dlouho, ale současná epocha otevírá určité zárodečné možnosti. Nejprve se totiž bude muset změnit samotný průmysl, aby vyprodukoval tolik statků, kolik bude třeba na realizaci nové základny. Navíc tento proces nebude bezkonfliktní, protože narazí na rozporné zájmy (ony "struktury ..."). Půjde o zcela novou dělbu práce (viz Marx).