karel mayer: Diskuse nad článkem Michaela Kroha „Krize politické levice: houfy poradců a skutek utek“ vyvolaná aktivní oponenturou od Radima Valenčíka je skutečně zajímavá a zřejmě jsme se konečně dostali blíže k podstatě problému, i když mám dojem, že si páni docenti v mnoha bodech nerozumí (doufám, že to není záměr) a hledají více rozpory než průniky.
Pro mě, který stojí hodně daleko od této akademické diskuse a není prakticky vůbec seznámen s „odvětvími produktivní služby“, je poslední příspěvek R. Valenčíka konečně něčím, čemu začínám rozumět, protože se zde již vyjadřuje k systému financování těchto odvětví – cituji „Jsou nutné komplexní reformy, které umožní, aby subjekty působící v těchto odvětvích (firmy či organizace poskytující vzdělávací, zdravotní, lázeňské apod. služby) byly financovány přímo z podílu na ekonomických efektech, které jednotlivé subjekty v těchto odvětvích vytvářejí, a aby si tyto ekonomické subjekty v této oblasti konkurovaly. To těmto odvětvím propůjčí sílu, aby se stala … odvětvími nejvýznamnějšími“.
Jistě bohulibý záměr, který při transformaci do reálných podmínek znamená nastavení systému ekonomických parametrů, podle nichž se bude moci ekonomický efekt(?) jednotlivých odvětví měřit. To mi připomíná dobu z konce 80. let minulého století, kdy jsem pracoval na ČPK a hlavní plánovači se nemohly dočkat, až se spustí superpočítač na SPK, který přesně spočítá, co má který podnik vyrobit a co má k tomu dostat investic, materiálu, pracovní síly a co já vím čeho ještě. Je tedy touto komplexní reformou naplnění nějakého nového superpočítače daty?
Obávám se, ač je mi to velmi nepříjemné, že se zde zase vracíme někam zpět, do doby, kdy úředníci rozhodovali o tom, co a v jakém množství se bude vyrábět. Doufám, že jsem výše uvedenou citaci špatně pochopil a že „komplexní reformou“ je myšleno něco zcela jiného.