Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

karel mayer: Děkuji docentu Valenčíkovi za pozornost, kterou mému komentáři věnoval. Diskutovat o etapizaci, eventuálně fázích vývoje společnosti v průběhu dvaceti let od Února 48 do Ledna 68 a dvaceti let od Dubna 69 do Listopadu 89, je jistě zajímavé. R. Valenčík svým osobním vstupem, osobními vzpomínkami dokumentoval, že hodnocení těch i oněch dvaceti let je extrémně ovlivněno osobní zkušeností, osobním prožitkem. Vždy bude záležet na úhlu pohledu a na míře preferované obecnosti nebo krátkodobé specifičnosti. Jako vhodný odrazový můstek pro pochopení dlouhodobějších vývojových tendencí inklinuji k obecnějšímu pohledu.
Docent Valenčík správně rozpoznal, že hlavním smyslem mého komentáře je právě závěrečná otázka „co je to socialismus“. Velkým nedostatkem politické ekonomie (a dalších relevantních teoretických oborů) je, že oproti Marxově brilantní analýze kapitalistického výrobního způsobu (klasického, „čistokrevného“ z druhé poloviny 19. století) politická ekonomie „socialismu“ je (nebo spíše byla) jen velmi vágním a povrchním popisem odrazu spíše méně než více promyšlené politiky do ekonomie. Ekonomické vztahy jsou tak znásilňovány a modelovány podle subjektivní vůle hlavních mocenských struktur. Pokud není ekonomika schopna tuto vůli zvládnout a realizovat, zákonitě dochází ke krizi.
Ale dnes jsme ještě dál. Zdá se, že bádat nad tím, co je socialismus a jak by měl vypadat, respektive čím by měl být definován, je jen velmi mlhavou reflexí minulosti. Marxův kapitalismus i Stalinův socialismus jsou dnes jen historií a je otázkou, zda nám mají dnes ještě co říci. Globální svět, ve kterém dnes žijeme, nemá již nic společného s Marxovým kapitalismem ani Stalinovým socialismem. Míra odcizení dnes dosahuje takové míry, že zjistit skutečného majitele výrobních prostředků je téměř nemožné. Bezprostřední vztah námezdně pracujícího a kapitalisty (klasický kapitalismus) nebo již značně modifikovaný vztah zaměstnance a státu representovaného stranickým funkcionářem (klasický státně monopolní socialismus) dnes již dominantně neexistují. Existuje jen bankovní účet, který je pravidelně "dobýjen" a umožňuje svému majiteli toto "dobytí" směnit za zboží nebo službu. Podmínkou dobytí je pak více či méně formální splnění „dobývačovy“ podmínky pro dobytí účtu.