Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 1: Teorii socialistického systému v oblasti otázky uspořádání společenských vztahů a výroby marxisté vědecky i prakticky úspěšně vyřešili. Ale v nejdůležitější otázce uspořádání celospolečenského vlastnictví zůstala marxistická věda v polovině cesty. Marxisté správně rozdělili vlastnictví podle velikosti a účelu na osobní a soukromé, a to malé soukromé vlastnictví združstevnili a největší soukromé a korporátní vlastnictví zestátnili a přeměnili v celospolečenské vlastnictví.
Marxistické vědě k úspěšnému završení teorie socialisticého systému už jen stačí dopracovat otázku celospolečenského vlastnictví.
Mohlo by to být jednoduché a číňané to částečně pochopili a postupně to realizují vzhledem ke své nedávné feudální tradici. Nám východoevropanům a rusům stačí provést hlubokou historickou analýzu vývoje institutu "celospolečenského vlastnictví" až do doby ranného feudalismu, kdy fungoval místo vlastnictví institut dočasného léna půdy se vším příslušenstvím od správce země - panovníka, než se stalo revolucí feudálů léno dědičným a stalo se z něj v podstatě vlastnictví feudálů.
Celospolečenským vlastnictvím z logiky věci je to co patří všem jako dary Země a Slunce, příroda, lesy, půda, voda, nerostné suroviny, a z podstaty to nemůže být soukromým vlastnictvím. Východní země tuto skutečnost respektovaly až do 20. století. Koloniální západ od nepodrobených zemí získal pouze časové omezenou koncesi např. na těžbu nebo správu území třeba Hong Kongu na 100 let (poevropštělé Rusko ale prodalo vlastnictví Aljašky).
Dál to nemá význam rozvádět, je to jenom naznačení úvah o "socialistickém právním systému", některé skušenosti lze získat u číňanů ...