Bulharsko. Kableškovo u Burgasu/1

Pravidelnou konferenci koncem léta u Burgasu k ekonomickým otázkám navštěvuji rád, protože se zde vždy sejde parta skvělých lidí. Dříve mě lákaly i proto, že zde byla jednacím jazykem též ruština. Pak se začalo přecházet na angličtinu a mně nezbylo, než jít s dobou. Letos se mi dostalo cti vystupovat přímo v hlavním bloku po zahájení konference. Trochu jsem se obával, ale nakonec to dobře dopadlo. Vystoupení na téma vztahu teorie a praxe (kde jsem zdůraznil, že se teorie musí sama na sebe umět podívat z hlediska toho, jak se její poznatky dostávají do praxe) zaujalo.

Protože jsem měl za úkol navázat co nejvíce kontaktů s moudrými lidmi, zejména z hlediska jejich zapojení do našeho časopisu ACTA VŠFS jako autorů i recenzentů, měl jsem hodně práce od rána do večera. Podařilo se mi ulovit Inda přímo ze slavného státu Kérala, Izraelce, USA, Polska, paní z univerzity v Heidelbergu a další ještě z místní univerzity. Uvidíme, zda se podaří dotáhnout některý z kontaktů do skutečné spolupráce.

Minimum volného času jsem přece jen využil díky znalosti místních podmínek. Nejrychlejší cesta z Burgasu na Sluneční pobřeží je přes zajímavou obec Kableškovo, která je pod úpatím kopců, ze kterých se nabízejí nádherné výhledy. Po cestě z letiště, kdy jsem měl před ubytováním trochu času, jsem zde vystoupil z autobusu, udělal si menší výlet a dojel dalším autobusem. Stálo to za to a doporučuji každému, kdo se v těchto místech ocitně.

Foto 1: Typický výjev z ulice v bulharské obci, včetně rozvodu elektřiny, který by asi u nás neobstál. Jak je vidět, vody je tu dost, i když krajina je poměrně suchá. Umí ji zadržovat.

Foto 2:  Kableškovo je přímo pod námi. Kopce nejsou tak velké, jak se zdají. V dálce moře a lze tušit i Burgas.

Foto 3: Nahoře je zcela jiný svět. Nabízejí se výhledy do dálky, které stojí za to. I za to propocené triko.

Foto 4: Myslím, že do tohoto typu krajiny se lze i zamilovat. Ale pozor. Je obtížně průchodná a na rozdíl od našich lesů nemůžete chodit mimo cesty.

(Pokračování)