Radimvalencik | Kauza H-Systém: Cenné přiznání doktora Křečka

To nejcennější ke kauze H-Systém řekl Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček v rozhovoru pro Parlamentní listy 26. 07. 2018. Patrně mimoděk. Ale dostalo se to do názvu rozhovoru: "Vystěhováni nebudou!"Ale proč nebudou? Podívejme se, co k tomu S. Křeček říká (cituji proloženě a pro jistotu ještě barevně odlišuji příslušnou část rozhovoru, to nejdůležitější podtrhuji):

Po zveřejnění rozsudku Nejvyššího soudu mě napadlo, jak dojde k jeho vykonání. V Praze na Žižkově vzniklo na konci roku 2014 nelegálním obsazením budovy bývalé plicní kliniky tzv. Autonomní sociální centrum Klinika a jeho nové obyvatele se za téměř čtyři roky nepodařilo dostat pryč. Jak se státu podaří v tomto případě naplnit znění rozsudku, vyvlečou násilím ty lidi, kteří avizují, že své byty dobrovolně neopustí?

Ten rozsudek nebude nikdy uskutečněn, protože v té mediální smršti, která se nyní rozpoutala, se na stranu těch lidí přidala veřejnost. Z té se část lidí připojí třeba i fyzicky na jejich obranu a demokratická státní moc nemá možnost prosadit takové rozhodnutí proti vůli velkého množství lidí, tedy aby provedla exekuci. Stát proto musí najít nějaký způsob, jak se z toho dostat, jak ty lidi odškodnit. Ale svádět nynější stav na senát Nejvyššího soudu, který konstatoval jen to, co není žádným překvapením, je podle mě nespravedlivé.

Docela mě udivuje, že krátce po verdiktu Nejvyššího soudu tvrdíte, že se nikdy nerealizuje. Proč by neměl být naplněn?

Jsou principy přijatelnosti práva. Právo je přijatelné tehdy, jestli je lidem srozumitelné a jestli jsou lidé ochotni ho respektovat. Jestliže tomu tak není, tak právo prostě nefunguje. Právo funguje jenom tehdy, je-li porušováno jenom občas a jenom někým. Je-li právo porušováno masívně, tak nefunguje. Jestliže někoho zastřelím na ulici, jsem vrah. Jestli se hromadně střílí na ulicích, nefunguje právo a je válka. To je příklad, já jsem to srovnal s válkou. Ale jestliže se veřejnost masívně postaví na stranu lidí, kteří mají pravdu jen částečně, tak státní moc nemá prostředek na to, aby se prala s lidmi, aby překonávala veřejný odpor. Bude muset najít jiný způsob, jak právní závěry soudu realizovat. To znamená, aby lidé, kteří ten majetek obsadili a ze svých prostředků dobudovali, byli náležitě odškodněni, ale aby nedošli k újmě ani ti ostatní, kteří také musí být odškodněni.

Viz: parlamentnilisty.cz/...

V rozhovoru je řada dalších momentů, ale to naprosto nejdůležitější je toto:

A můžeme jen spekulovat, že tentokrát by uvolněné byty nebyly prodány takovým způsobem (v mnoha případech zašmeleny, přihrány jako "malá domů"), že by odškodnění dosahovalo vyšších než současných parametrů (těch 6,8 % výtěžnosti svědčí o skvělé práci likvidátora, pardon, konkurzního správce). Zajímavé je též to, že ti, kteří obhajují rozsudek Nejvyššího soudu a postup konkurzního správce a kteří zdůrazňují, že odškodnění musejí být všichni, se na tak nízkou, téměř zanedbatelnou mírou odškodnění nepozastavují. Připadá mně to od nich přinejmenším pokrytecké. Ale třeba vystěhováním a prodejem dotčených bytů by se odškodnění z těch 6,8 % zvýšilo až na 6,9 %!

Ostatně, když už se do toho veřejnost vložila, bylo by docela zajímavé mít přehlednou tabulku popisující v jakém stavu, jakým způsobem a za jakou cenu byly nemovitosti rozprodávány.

Poučení z kauzy: Lidé se musí bránit, nic jiného jim nezbývá.