Na každé dovolené si "vyrazím na doraz", tj. zkusím, co se dá. Ve čtvrtek jsem si naplánoval v tom vedru, jaké zde na Istrii je, 25 kilometrů. Vzhledem k menšímu navigačnímu omylu už při plánování trasy, z toho nakonec bylo dost velké drama. Mnohem větší trasa a mnohem větší převýšení. Takže skoro na doraz.
Foto 1: No to je přece nádhera! Kličkuji po špatně značených cestách. Odhaduji, kudy jít, protože s touto verzí jsem nepočítal.
Foto 2: Ale místa jsou zde neuvěřitelně romantická.
Foto 3: A nejen romantická. Tady, mezi břídlisovým štěrkem pramení voda. V pravý čas.
Foto 4: Už jsem kousek před cílem. Trochu jsem si to ještě prodloužil, takže ve chvíli, kdy jsem měl být asi 2 km od Lupoglavu (tam jsem měl auto) se najednou objevilo "Lupoglav 1:30". A to už jsem toho měl hodně měl hodně dost. Naštěstí začalo pršet. Je to paráda nechat na sobě syčet kapky a olizovat listí plné kape