Jarní Posázaví s lornováním/1

V první krásný jarní víkend jsem vyrazil za kamarádem na guláš z lorny do obce poblíž Uhlířských Janovic. Lorna není ani pták ani zvíře, ale hrnec, ve kterém se guláš dělá. Má uprostřed komínek, takže guláš se lépe prohřívá, ale hlavně – komínkem se kouř dostane pod pokličku a jídlo nádherně voní. Velmi přitom záleží na tom, jaké dřevo použijete. Zajímavější i pohodlnější, snad i chutnější než grilování. Experimentovat s vůní dřeva, přidáváním bylin, použitím různých druhů dřeva apod. můžete do nekonečna. Rozhodně však nedoporučuji používat dřevo škumpy, bylo by to poprvé a patrně i naposledy.

Hezkého počasí jsem využil na cestě tam k prohlídce Dendrologické zahrady v Průhonicích, pak jsem si udělal dvě zastávky s menší procházkou, před tím poobědval na Šibeničním vrchu a odpoledne dorazil na lornování, při kterém jsem zažil i nádherný západ Slunce. Druhý den jsem se ještě stavil na cestě zpět v Průhonickém parku.

Foto 1:Obyčejný květ javoru. Dýchá medem a zblízka je překrásný.

Foto 2: Nevinnost sama a se všim všudy, alespoň tak si ji představuji.

Foto 3: Téměř obyčejný orsej, ale s mnohonásobným počtem okvětních lístků.

Foto 4: To už jsem na cestě z Dendrologické zahrady v Průhonicích na Pitkovickou stráň. Zde kromě koniklecí roste i silná populace překrásného křivatce českého. Budu mít štěstí a uvidím ji v plné kráse?

(Pokračování)